Wy/cs/Litva

Litva je stát ve východní Evropě sousedící na severu s Lotyšskem, na východě až jihovýchodě s Běloruskem, na jihu s Polskem a na západ od jižní části / na jih od západní části s Kaliningradskou oblastí Ruska. Západní část Litvy je na břehu s Baltským mořem. Díky Schengenskému prostoru je překračování státních hranic ve velké části Evropy (v souvislosti s Litvou konkrétně litevsko-lotyšské a litevsko-polské) velmi snadné. Při překračování hranice s Ruskem (z Kaliningradské oblasti) a s Běloruskem potřebujete vízum. Základní informace, potřebné k cestování do Litvy si ověřte na (stránkách) Velvyslanectví Česka ve Vilniusu, Birutės g. 16, LT-08117 Vilnius. Telefon: +370 5 266 10 52. Před cestou si na Velvyslanectví Litvy v Praze, Pod Klikovkou 1916/2, 15000 Praha 5, Smíchov. Telefon: +42 02 572 101 22, +42 02 572 101 23.

Litva je aktivním členem Evropské unie (od 1. května 2004) a Severoatlantické aliance (NATO; od 29. března 2004). Je jediným z pobaltských států s více než 800letou tradicí státnosti, přičemž poprvé byl název Litva použit v Quedlinburských letopisech už 9. března 1009.

	Aukštaitija Severovýchodní a východní region, název znamená vysočina; kalk na "opozitum" k Žemaitie
	Žemaitie Žematija (s významem země Žemaitů (movitých vlastníků země), severozápadní region
	Dzūkija Jihovýchodní region
	Suvalkija Jižní a jihozápadní region
	Malá Litva Pobřežní region

• Vilnius – hlavní město s množstvím středověkých kostelů a hradem Gedimino pilis
• Kaunas – druhé největší město a (po okupaci Vilniusu Polskem) náhradní/dočasné hlavní město. Hrad Kauno pilis
• Klaipėda – třetí největší město, jediný námořní přístav v Litvě. Přívoz na Kurskou kosu
• Šiauliai – čtvrté největší město, v jeho blízkosti je Hora křížů
• Panevėžys
• Trakai

• Hora křížů
• Neringa / Kuršská kosa
• Nida
• Palanga
• Japonská zahrada v Mažučiai – největší v Evropě a možná i na světě
• Muzeum absurdit – v blízkosti Salantů
• Muzeum kamene v Mosėdisu

Pro ty, kteří nejsou omezeni ve výběru, se jeví jako nejvhodnější cestování po vlastní ose: vlastním automobilem nebo motocyklem, a to přes Polsko, za Varšavou po silnici č. 8 (mezinárodní značení E67). Při volbě přímější cesty přes Kaliningradskou oblast je třeba neopomenout nutnost mít platné (tranzitní) vízum.

V Litvě jsou tři letiště s pravidelným mezinárodním provozem.

• Do Vilniusu (VNO) (Letové řády). V současnosti (počátek roku 2016) žádné pravidelné lety do Vilniusu nejsou, nejbližší letiště, odkud jsou pravidelné linky do Vilniusu jsou například Vídeň (VIE), Berlín-Tegel (TXL), Frankfurt nad Mohanem (FRA)/(HHN) aj.
• Do Kaunasu (KUN) (Letové řády). V současnosti (počátek roku 2016) žádné pravidelné lety do Kaunasu nejsou, nejbližší letiště, odkud jsou pravidelné linky do Vilniusu je například Kodaň (CPH)
• Do Palangy (PLQ) (Letové řády). V současnosti (počátek roku 2016) žádné pravidelné lety do Palangy nejsou, nejbližší letiště, odkud jsou pravidelné linky do Palangy je například Kodaň (CPH) nebo Riga (RIX)
• Alternativou (zejména pro cesty do severní části Litvy) může být letiště v lotyšské Rize (RIX), kam přilétají letadla z Prahy-Ruzyně (přílety do Rigy) / (odlety z Prahy)

• Klaipėda je jediným námořním přístavem v Litvě. Vzhledem k tomu, že Česko není u moře, má lodní doprava význam jen pro cesty odjinud.

Litva jako tranzit je příhodná pro cesty do Lotyšska, Estonska (a následně přívozem do Finska), západní až severozápadní části Ruska. K tomu účelu může dobře posloužit Via Baltica.

Nejrozšířenějším mateřským jazykem a úředním jazykem je litevština, většina mluvčích litevštiny nemá problém rozumět rusky nebo anglicky. Nejvýraznějším menšinovým jazykem je polština, zejména ve Vilniusu a na východním okraji Litvy. U mladších generací je rozšířená znalost angličtiny, starší ročníky většinou umí alespoň částečně rusky, je však třeba si dávat pozor na občasnou averzi k ruštině a konverzaci začít jiným jazykem.

Informační letáky v turistických centrech, muzeích a památkách jsou běžně dostupné alespoň v ruštině, angličtině nebo němčině. Dále je možné se často setkat i s letáky v polštině, španělštině, italštině a francouzštině.

Na Litvě se platí eurem. Jedno euro se dělí na sto centů.

Zákony jsou zde, co se týče otevíracích dob obchodů, velice liberální a množství prodejen a obchodní centra mívají otevřeno i v neděli a ve státní svátky, často se setkáte s otevírací dobou 8.00–22.00.

• Cepelíny neboli didžkukuliai
• Šaltibarščiai – studená polévka

Běžná litevská strava obsahuje maso a živočišné produkty. Vegetariánské a veganské restaurace je s obtížemi možné najít především ve velkých městech. V běžných restauracích je nejčastěji možné jako bezmasé jídlo objednat salát, těstoviny nebo smažený sýr. V případě pochybností je možné se zeptat obsluhy.

Především mimo velká města se může člověk setkat s nepochopením, popř. přemlouváním (např. „ryba není maso“, „je tam jen trochu masa“), a to i ze strany obsluhy.

Litevská republika se považuje za stát východní Evropy, ačkoliv se na jejím území nachází geometrický střed Evropy. Připomínání zařazení Litevské republiky do východní Evropy však může být vnímáno negativně, stejně jako nadměrné připomínání náležitosti k „postkomunistickým“ zemím nebo označení „bývalá sovětská republika“, „součást Ruska“, „bývalé polské území“, případně považování ruštiny či polštiny za úřední jazyk (tím je ve skutečnosti litevština).

Není zdvořilé ze strany návštěvníků z některých států, zejména opakovaně, upozorňovat na to, že v LR jsou nižší ceny než v jejich zemi. Pro většinu obyvatel jsou ceny na Litvě přijatelné nebo vysoké samy o sobě (vzhledem k nižší úrovni výdělků) a takové chování by mohlo být bráno jako nezdvořilost, nebo až jako výraz nadřazenosti.

• Litva na české Wikipedii