brodě

• IPA^(key): [ˈbroɟɛ]
• Rhymes: -oɟɛ
• Hyphenation: bro‧dě

brodě

1. locative singular of brod

• brodu

brodě

1. present masculine singular transgressive of brodit
   • 2011, Jan Herben, Do třetího a čtvrtého pokolení‎^[1], volume II, Carpe diem, page 241:

     Než v zimě roku 1865 páter Hráza, brodě se často ve sněhu na těžkých svých cestách k nemocným, uhonil si revmatismus.

     However, in winter 1865 priest Hráza, strugling through the snow on his tough ways to ill people, suffered rheumatism.

• drobě
• odběr