[go: up one dir, main page]
Wiktionary

úkon

See also: ukon

Czech

edit

Etymology

edit

From u- +‎ konat.

Pronunciation

edit

Noun

edit

úkon m inan

  1. act, action
    provést úkon ― to carry out a task

Declension

edit
Declension of úkon (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative úkon úkony
genitive úkonu úkonů
dative úkonu úkonům
accusative úkon úkony
vocative úkone úkony
locative úkonu úkonech
instrumental úkonem úkony

Further reading

edit
  • “úkon”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • “úkon”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • “úkon”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=úkon&oldid=72637367"