rozhodnout

From roz- +‎ hodnout.

• IPA^(key): [ˈrozɦodnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: roz‧hod‧nout

rozhodnout pf (imperfective rozhodovat)

1. to decide (come to a resolution or judgment)

   Otec nakonec rozhodl, že půjdou do zoo. ― In the end father decided they'd go to the zoo.

2. (reflexive with se) to decide

   Rozhodl se, že už si další pivo nedá. ― He decided he wouldn't have another beer.

   Nemohu se rozhodnout . ― I can't decide.

3. to decide, determine, settle

   A tato branka rozhodla zápas. ― And that goal settled the match.

   To rozhodlo, že jsem zůstal. ― That decided me to stay.

• “rozhodnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozhodnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozhodnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)