[go: up one dir, main page]

Ahmet Zogu

albánský král a prezident
(přesměrováno z Zog I)

Zog I. také Ahmet Zogu či Ahmed Zogu (8. října 18959. dubna 1961) byl v letech 19221924 albánským předsedou vlády, poté letech 19251928 prezident, a nakonec od roku 1928 až do okupace země Itálií v dubnu 1939 král Albánců. Ve třicátých letech se orientoval na těsnou spolupráci s Itálii. Od roku 1939 žil jako exilový král ve Spojeném království.

Zog I.
Ahmet Zogu
albánský král
Narození8. října 1895
Burgajet
Úmrtí9. dubna 1961 (ve věku 65 let)
Suresnes
PohřbenCimetière parisien de Thiais
PotomciLeka, korunní princ albánský
OtecDžemal paša Zogu
MatkaSadije Toptani
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí a politické začátky

editovat
 
Ahmet Zogu

Zog I. se narodil jako Ahmet Muhtar Bey Zogolli, později si vypuštěním turecké koncovky „-olli“ (znamenající syn) změnil příjmení na Zogu (albánsky „pták“).

Ahmet Zogolli se narodil v albánské pevnosti Burgajet v horském okrese Mat, jako třetí syn Džemala Paši ZogollihoSadijé Toptani do tradičně muslimské rodiny. Jeho otec, pocházející z místní aristokratické rodiny odvozující svůj původ od Skanderbega, byl místní feudál (Bajraktar), ovládající přilehlou oblast; jeho matka, která byla Xhemalovou druhou manželkou, zase pocházela z vážené rodiny. Vystudoval v Istanbulu na Galatasarayské univerzitě.

Po otcově smrti roku 1911 se Ahmet Zogolli stal ve věku 16 let guvernérem Matu, namísto svého staršího bratra Dželala Beje Zogu, který byl shledán mentálně neschopným.

Na počátku 20. let Zogu na albánské politické scéně soupeřil s mnohem vzdělanějším a zprvu úspěšnějším, pravoslavným biskupem Fanem S. Nolim, nakonec se však Zogu chopil moci definitivně a udržel se až do druhé světové války.[zdroj?]

V 20. letech se stal nejprve prezidentem Albánie a po obnově monarchistického státního zřízení v roce 1928 také králem. Zahraničněpolitickou orientaci země změnil z Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávie) na Itálii, což v Bělehradě vyvolalo znepokojení až zděšení. Zogu se pomocí své politiky snažil i nadále koncentrovat moc, zároveň však musel neustále postupovat některé pravomoci Italům, kteří získávali prostřednictvím svého kapitálu v Albánii a mezinárodních dohod stále větší podíl na rozhodování v zemi.

Doma budoval Zogu postupně režim stojící na kultu osobnosti.[1] Po vzoru Itálie zřizoval také množství různých organizací, jako např. uniformovaný Národní svaz albánské mládeže. Politickou moc držel pevně ve svých rukou a jeho cílem bylo zajistit, aby žádné větší rozhodnutí nebylo přijato bez jeho osobní účasti.

27. dubna 1938 se oženil s katoličkou Geraldine Apponyiovou ze slovenského šlechtického rodu Apponyiů. O rok později se královskému páru narodil syn, následník trůnu, Leka I. Zogu. O dva dny později Albánii obsadila italská vojska a země se stala italským protektorátem.

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. Kapitola Ka nacionalnoj državi (1913-1944), s. 203. (srbština) 
  2. a b c d e f g h i zogu2. www.royalark.net [online]. [cit. 2020-05-27]. Dostupné online. 
  3. 17/11/2012-Presidenti Nishani dekoron Naltmadhninë e Tij Zogun I, Mbretin e Shqiptarëve (Pas vdekjes) me “Urdhrin e Flamurit Kombëtar” | President. web.archive.org [online]. 2016-08-07 [cit. 2020-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07. 
  4. Acović, Dragomir (2012). Slava i čast: Odlikovanja među Srbima, Srbi među odlikovanjima. Bělehrad: Službeni Glasnik. s. 129.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
-
Znak z doby nástupu  Albánský král
Zog I.
19281939
Znak z doby konce vlády  Nástupce:
-