Rudolf Kirchschläger
Rudolf Kirchschläger (
| Rudolf Kirchschläger | |
|---|---|
 | |
| Prezident Rakouska | |
| Ve funkci: 8. července 1974 – 8. července 1986 | |
| Předchůdce | Franz Jonas |
| Nástupce | Kurt Waldheim |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Sociálně demokratická strana Rakouska |
| Narození | 20. března 1915 Niederkappel  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. března 2000 (ve věku 85 let) Vídeň  Rakousko |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Choť | Herma Kirchschlägerová |
| Děti | Walter Kirchschläger |
| Příbuzní | Peter G. Kirchschläger (vnuk)[1][2] |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | soudce, diplomat, právník, vysokoškolský učitel a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1977) řetěz Řádu Isabely Katolické (1978) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1979) čestný občan Vídně (1986) honorary doctor of the Maria Curie-Skłodowska University (1986) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Rudolf Kirchschläger |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
editovatStudoval práva na Vídeňské univerzitě, po anšlusu Rakouska nacistickým Německem roku 1938 však musel studia opustit, když odmítl vstoupit do NSDAP. Pracoval poté jako bankovní úředník, než byl odveden do wehrmachtu, v jehož řadách bojoval na západní i východní frontě. Díky tomu směl během služby dokončit svá studia práv.
V letech 1947–1954 pracoval jako soudce,[4] roku 1954 však nastoupil na ministerstvo zahraničí, kde následně začala jeho diplomatická kariéra.
V letech 1967–1970 byl velvyslancem v Československu, z kteréžto pozice zamířil rovnou na post šéfa rakouské diplomacie do vlády Bruna Kreiskyho. Po čtyřech letech byl zvolen prezidentem jakožto nestranický kandidát sociálnědemokratické strany, roku 1980 byl znovuzvolen (již jako kandidát obou velkých stran – SPÖ i ÖVP) se ziskem 80 procent hlasů – patřil k nejpopulárnějším politikům rakouské historie.
V pozici rakouského velvyslance v Praze proslul tím, že po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vydával i přes zamítavý příkaz z Vídně výjezdní víza československým státním občanům a umožnil tak tisícům osob pokojně vycestovat do Rakouska.
Vyznamenání
editovatvelkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku, Itálie, 30. prosince 1971[5]
rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva, Lucembursko, 14. července 1975[6]
rytíř Řádu Serafínů, Švédsko, 6. května 1976
velkokříž s řetězem Řádu bílé růže, Finsko, 1977[7]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické, Španělsko, 1978[8]
rytíř Řádu slona, Dánsko, 3. dubna 1979
velkokříž s řetězem Řádu Karla III., Španělsko, 3. října 1979[9]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha, Portugalsko, 18. dubna 1984[10]
velkokříž Řádu Pia IX., Vatikán, 1990
Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, Česko, 1996[11]
rytíř velkokříže s řetězem Řádu Pia IX., Vatikán, 2000
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Niederkappel, Horní Rakousy
- ↑ Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ SCHOOS., Jean. Die orden und Ehrenzeichen des Grossherzogtums Luxemburg. Luxemburg: Sankt-Paulus-Druckerei, 1990. 422 s. ISBN 2879630487, ISBN 9782879630489. OCLC 65395144 S. 344.
- ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-02.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1978-7636. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1979-24283. www.boe.es [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
- ↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kirchschläger na Wikimedia Commons
Osoba Rudolf Kirchschläger ve Wikicitátech
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Portrét na stránkách Českého rozhlasu
- Pořad Českého rozhlasu Plus: Buď úplná svoboda, nebo žádná; podrobný životopis Rudolfa Kirchschlägera se zaměřením na jeho vztah k Československu, k roku 1968, obsahuje také citace z materiálů československé Státní bezpečnosti
- Zápis k Rudolfu Kirchschlägerovi [1] na Austria-forum.