Rejskovití

Rejskovití (Soricidae) je čeleď řádu Eulipotyphla, zahrnující okolo 376 druhů vyskytujících se na všech kontinentech kromě Austrálie a Jižní Ameriky. Obecně se tito drobní hmyzožravci, z nichž bělozubka nejmenší s hmotností pouhé 2 g je považována za nejmenšího savce, orientují hlavně pomocí čichu a sluchu. Aktivní jsou především v noci a úkryty si vyhledávají pod zemí. Jejich potravou jsou hlavně drobní bezobratlí, občas se vyskytuje kanibalismus. Řada druhů je chráněna zákonem. Rejsci mají velmi rychlý metabolismus.^[1]

Rejskovití
Rejsek obecný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hmyzožravci (Eulipotyphla)
Čeleď	rejskovití (Soricidae) G. Fischer, 1814
Podčeledi
bělozubky (Crocidurinae) rejskové (Soricinae) Allosoricinae †
Sesterská skupina
ježkovití (Erinaceidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V české fauně je čeleď zastoupena sedmi druhy: rejsek obecný (Sorex araneus), rejsek malý (Sorex minutus), rejsek horský (Sorex alpinus), rejsec vodní (Neomys fodiens), rejsec černý (Neomys anomalus), bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) a bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon).

Všichni rejskovití trpí v přírodě řadou ektoparazitů (blechami, vešmi, klíšťaty^[1] – klíšťatovitými i tzv. měkkými klíšťaty).