Millet (Osmanská říše)

Millet byl právní systém v Osmanské říši, který se vztahoval na náboženské menšiny v říši, tedy na nemuslimská náboženství, především na křesťany a židy, a také pojem, který tyto menšiny označoval.^[1] Pojem má však starší historii, více významů, byl mnohdy užíván poněkud nejasně a existují dokonce spory o tom, nakolik lze skutečně hovořit o právním systému - v určitých fázích vývoje Osmanské říše šlo zřejmě spíše o spontánně vzniklý systém místní správy fungující podle specifických místních podmínek spíše než podle univerzálního principu přicházejícího z centra.

V zásadě millet znamenal to, že každá náboženská komunita fungovala samosprávně, byla organizovaná podle svých vlastních zákonů a na čele měla náboženského vůdce, který byl odpovědný ústřední vládě za plnění povinností, zejména placení daní a udržování klidu a bezpečnosti.^[2] Při splnění této podmínky měly náboženské menšiny zaručeno, že nebudou nuceny ke konverzi na islám. Místní náboženští vůdci plnili i některé funkce lokální veřejné správy, jiné si ponechal pod kontrolou stát.

Systém millet zanikl zejména se správními osmanskými reformami v období tanzimat (1839-1876), zejména po roce 1856. Podle některých badatelů však nelze o systému mluvit před 18. stoletím a jeho principy byly až dodatečně připsány Mehmedu Dobyvateli, sultánovi z 15. století. V 19. století pojem měnil postupně význam a označoval skupinu spíše etno-lingvistickou než náboženskou.

Optimistický výklad vnímá systém millet jako příklad předmoderního náboženského pluralismu.^[3][4] Skeptičtější pohled ho vnímá jen jako snahu nalézt efektivní správu na ovládaných, kulturně cizorodých územích, přičemž tato správa byla jinak doprovázena velkou diskriminací a násilím (viz například devširme). Skutečností nicméně je, že tím, že osmanský systém umožnil zachování lokální náboženské identity - v praxi šlo zejména o pravoslaví na Balkáně - zachoval navzdory dlouhé nadvládě začasto i místní jazyk, kulturu a neříšskou identitu, která pak na počátku 19. století umožnila vzejít moderním národním identitám (zejm. Řeků, Srbů a Bulharů).

Sám pojem millet v turečtině znamená buď náboženskou skupinu, anebo také národ či lid. Pochází z arabského millah. V Koránu se tím pojem označovali vyznavači Abrahámova náboženství, současný význam v arabštině je také spíše národ nebo lid.