Letectví

První opravdové pokusy o let se patrně uskutečnily v Číně, a to pomocí draků, především pro vojenské účely. Ve válkách, které probíhaly v 5. a 3. století př. n. l., se podle pověsti nechal čínský generál vynést na draku nad nepřátelský tábor, kde zpíval písně z domoviny vojáků, čímž u nich vyvolal stesk po domově a podkopal jejich morálku. Zda se tato pověst zakládá na pravdě, nevíme.^[1]

První vážné pokusy létat se konaly v 18. století v Evropě s horkovzdušnými balony – bratři Montgolfierové roku 1783 vypustili balon o průměru přes 10 m, na jehož palubě byla ovce, husa a kohout. Ještě tentýž rok se vznesl i první balon s lidskou posádkou.

První řiditelnou vzducholoď postavil v roce 1852 Francouz Henri Giffard, její parní motor jí však neposkytoval dostatečný výkon v poměru k váze. Později byly stavěny vzducholodě s celokovovou kostrou. O jejich rozvoj se zasloužil především německý hrabě Ferdinand von Zeppelin.

Letouny těžší než vzduch se začaly objevovat až ve druhé polovině 19. století. Před vynálezem motoru s vnitřním spalováním to byly především kluzáky. S vynálezem zážehového motoru na konci 19. století se otevřela cesta pro motorová letadla. Průkopníky v této oblasti byli bratři Wrightové. 14. prosince roku 1903 poprvé vzlétli s motorovým letadlem, které pojmenovali Flyer, let však nebyl úspěšný a letoun se poškodil. O tři dny později byl proveden druhý, úspěšnější pokus, při kterém stroj letěl 12 s.

V první světové válce došlo k rozvoji leteckých technologií, poprvé se také odehrávaly vzdušné souboje. Nejúspěšnějším stíhačem byl Manfred von Richthofen, zvaný Rudý baron. Během druhé světové války byly do sériové výroby zavedeny a v malém množství poprvé bojově nasazeny vrtulníky. Vrtulová letadla už dosáhla hranice svých možností, protože při rychlostech přes 700 km/h ztrácejí vrtule účinnost. Řešením bylo použití proudového motoru. Jako první postavilo proudový letoun Německo v roce 1939, byl to Heinkel He 178. ^[2]

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

• letecký provoz a řízení letového provozu
• letecký technický servis
• službu letecké meteorologie
• letecký průmysl
• letecké školství
• letecké školy
• aerodynamiku
• leteckou medicínu
• všeobecné letectví
• komerční letectví
• civilní letectví
• letecký sport
• vojenské letectví
• správu a výstavbu letišť

Letecký provoz zahrnuje dopravu asi 9,5 milionu lidí denně (přibližně tolik jako za celý rok 1947) a má roční spotřebu energie přibližně 56 TWh.^[3] Na světě existuje přes 49 000 letišť,^[4] zdaleka nejvíce (asi 15 000) leží ve Spojených státech amerických,^[5] nad jejichž vzdušným prostorem se každou sekundu pohybují až 4000 letounů, přenášejících 61 000 cestujících.^[6] Nejrušnější letiště mají města, jako je Atlanta, Chicago, Londýn, Tokio, Los Angeles, Dubaj nebo třeba Paříž.^[4] Letiště, na kterých se vymění nejvíce nákladu, leží na okraji Memphisu a Hongkongu.^[4][kdy?]

Letecká doprava patří mezi nejbezpečnější druhy dopravy; v roce 2008 zemřelo při leteckých nehodách 539 osob, jedno úmrtí připadá tedy na každý 1,3miliontý let.^[7] Při leteckých nehodách tedy zemřelo méně lidí než na českých silnicích za daný rok. Jízda autem je 62krát nebezpečnější než přeprava letadlem.^[8] Komerční lety jsou stále bezpečnější a riziko se snižuje přibližně dvakrát každých deset let.^[9]

K environmentálním dopadům letectví dochází, protože letecké motory emitují teplo, hluk, prachové částice a plyny, které přispívají ke globálnímu oteplování^[10][11] a ke globálnímu stmívání.^[12] Letadla vypouštějí částice a plyny, jako jsou oxid uhličitý (CO₂), vodní pára, uhlovodíky, oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, olovo a černý uhlík, které navzájem a s atmosférou reagují.^[13] Navzdory snížení emisí z automobilů a úspornějším a méně znečišťujícím dvouproudovým a turbovrtulovým motorům přispívá rychlý růst letecké dopravy v uplynulých letech k nárůstu celkového znečištění způsobeného letectvím. Od roku 1992 do roku 2005 rostly osobokilometry o 5,2 % ročně. V Evropské unii vzrostly emise skleníkových plynů z letectví mezi lety 1990 a 2006 o 87 procent.^[14]

Komplexní výzkum ukazuje, že navzdory očekávaným efektivním inovacím letadel, motorů, aerodynamiky a letových operací není v dohledu žádný konec rychlého růstu emisí CO₂ ani za mnoho desetiletí z cestování letadlem a letecké nákladní dopravy^[15][16] v důsledku předpokládaného neustálého růstu letecké dopravy.^[17][18] Je tomu tak i proto, že mezinárodní letecké emise unikly mezinárodní regulaci až do konference Mezinárodní organizace pro civilní letectví v říjnu 2016, na níž se dohodl systém uhlíkových kompenzací. Díky nízké nebo neexistující dani z leteckého paliva má letecká doprava navíc konkurenční výhodu oproti jiným druhům dopravy kvůli nižším sazbám.^[19][20] Probíhá debata o možném zdanění letecké dopravy a začlenění letectví do systému obchodování s emisemi, aby se zajistilo zohlednění celkových externích nákladů letecké dopravy.^[21]

• GUNSTON, Bill. Člověk a letectví. Praha: Knižní klub ; Ikar, 1997. ISBN 80-7176-534-1 a ISBN 80-7202-156-7.
• ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0733-7.
• ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví II. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-1979-2.

• Mezinárodní organizace pro civilní letectví
• Letecký zákon
• Letecké předpisy
• Strava v letecké dopravě
• Letectví a kosmonautika

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu letectví na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo letectví ve Wikislovníku
•   Encyklopedické heslo Aéronautika v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Letecký informační server – Databáze českého letectví
• Úřad pro civilní letectví v Česku
• Výzkumný a zkušební letecký ústav
• Katedra letecké dopravy ČVUT
• Letecká amatérská asociace ČR

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.