Manfred von Richthofen

Narodil se 2. května 1892 ve Vratislavi jako druhé ze čtyř dětí důstojníka kavalérie Albrechta svobodného pána von Richthofen a jeho ženy Kunigunde, rozené von Schickfus und Neudorff. Byl potomkem známého pruského polního maršála Leopolda I. von Anhalt-Dessau. Manfredovi sourozenci byli bratři Lothar (1894–1922), taktéž letecké eso, a Karl-Bolko (1903–1971), a sestra Ilse (1890–1963). Ve věku devíti let se přestěhoval se svou rodinou do Schweidnitz (Svídnice).

Jako mladý se zajímal o lov a jezdectví.

Svoji vojenskou kariéru začal už v roce 1909. V roce 1911 vstoupil do pruského hulánského regimentu cara Alexandra III. Už před první světovou válkou dosáhl hodnosti poručíka.

Na začátku války byl von Richthofen průzkumníkem na východní frontě. Měsíc po vypuknutí války dostal ocenění Železný kříž II. stupně.

Roku 1915 požádal o převelení k leteckým silám a začal jeho letecký výcvik. Nejprve sloužil jako pozorovatel, v roce 1916 se objevil na západní frontě jako pilot dvoumístného pozorovacího Albatrosu B.II.

Když se poprvé posadil do stíhacího letounu, letěl s Oswaldem Boelckem přímo do bitvy. Tam se ukázalo, že i přes zdánlivé neúspěchy v leteckých testech má Richthofen vrozené letecké schopnosti, výborný zrak, a dobrý odhad při předvídání situací. Prvním jeho oficiálním sestřelem byl britský dvoumístný stíhací letoun F.E.2b. Po jeho šestnáctém sestřelu stíhačky Sopwith Pup dostal pozici velitele jeho letky (Jasta 11) a vysoce ceněný Záslužný kříž – Pour le Mérite (tzv. Modrý Max). Asi po 6 měsících byl povýšen na hodnost Rittmeister. Později přejmenoval eskadru na JG I. Ta na konci války nahlásila 645 sestřelení nepřátelských letadel při ztrátě 56 vlastních pilotů. Při jednom ze soubojů ho zasáhla střela vystřelená z letounu FE.2d do hlavy. Podařilo se mu ale nouzově přistát a byl ihned převezen do nemocnice. Po devíti měsících se uzdravil, znovu nastoupil do služby a převzal nové letadlo Fokker Dr.I. 21. dubna 1918 byl Richthofen sestřelen a dopadl k rakouské dělostřelecké baterii. Podle některých zdrojů jej sestřelil Arthur Roy Brown (kanadské eso s 10 sestřely), pravděpodobněji, dle charakteru zranění, ho však zasáhla náhodná střela z pozemních kulometů rakouské baterie, neboť letěl příliš blízko země. Byl pohřben na hřbitově v Bertangles v severní Francii se všemi vojenskými poctami. Později, v roce 1925, bratr Bolko nechává ostatky exhumovat a převézt do Německa.

Jako jeden z nejlepších pilotů první světové války získal Richthofen obrovskou popularitu a byl široce využíván v německé propagandě za svého života i později. Stejně tak byl předmětem zájmu a jako o velké osobnosti o něm vzniklo několik filmů. Nejznámější z nich jsou americký The Red Baron z roku 1971^[3] a německý Rudý baron z roku 2008.^[4] Dále o něm byla skupinou Sabaton složena stejnojmenná píseň, rovněž se po něm jmenuje španělská metalová kapela Barón Rojo.

Většina lidí si ho spojuje s červeným trojplošníkem Fokker Dr.I, létal ale převážně na Albatrosu D.II, k Fokkeru Dr.I se dostal až ke konci války (posledních 20 sestřelů bylo právě s Fokkerem) a velmi si ho chválil.

• Pruský vojenský pilotní odznak (Prusko)
•   Pohár slávy za vítězství ve vzdušném boji^[5]
•   Železný kříž, II. třída (12. 9. 1914)
•   Železný kříž, I. třída (23. 9. 1914)
•   Královský hohenzollernský domácí řád, rytířský kříž s meči (11. 11. 1916)
•   Pour le Mérite (12. 1. 1917)
•   Vojenský řád sv. Jindřicha, rytířský kříž (16. 4. 1917)
•   Řád červené orlice, III. třída (2. 04. 1918
•   Vévodský Sasko-Ernestinský domácí řád^[6], I. třída – rytířský kříž s meči
•   Bavorský vojenský záslužný řád, IV. třída s korunou a meči (Bavorsko)
•   Vojenský záslužný řád, rytířský kříž (Württembersko)
•   Všeobecné čestné vyznamenání "Za statečnost"^[7] (Hesensko)
•   Kříž za věrné služby (Schaumburg Lippe)
•   Válečný záslužný kříž, II. třída (Knížectví Lippe)
• Bojový kříž za hrdinský čin (Knížectví Lippe)
•   Brunšvický válečný záslužný kříž, II. třída ( Brunšvicko)
•   Odznak za zranění (1918) černé
•   Brémský hanzovní kříž
•   Hamburský hanzovní kříž
•   Lübecký hanzovní kříž

•   Řád železné koruny, III. třída
•   Vojenský záslužný kříž, III. třída s vojenskou dekorací
•   Rakousko-Uhersko: Pilotní odznak^[8]

•   Vojenská medaile za statečnost, IV. třída (12. 6. 1917)

•   Železný půlměsíc
•   İmtiyaz Nişanı, stříbrná
•   Liakat-Medaille, stříbrná

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Manfred von Richthofen na německé Wikipedii.

• Ferdinand von Richthofen (strýc)
• Lothar von Richthofen (bratr)
• Wolfram von Richthofen (bratranec)

•   Galerie Manfred von Richthofen na Wikimedia Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Manfred von Richthofen na Wikimedia Commons
• (německy) Seznam sestřelů
• (anglicky) Seznam sestřelů na webu theaerodrome.com'
• (anglicky) Rekonstrukce Richthofenova posledního leteckého souboje pomocí leteckého simulátoru Rise of Flight
• Válka.cz, kapitán Manfred Albrecht von Richthofen

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.