Karol Šiška
Karol Šiška (19. března 1906 Selenča – 12. dubna 2000 Senec[1]) byl slovenský a československý lékař, vysokoškolský učitel, předseda Slovenské akademie věd, politik Komunistické strany Slovenska a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1968 provedl se svým týmem první transplantaci srdce v Československu.
| Prof. MUDr. Karol Šiška DrSc. akad. | |
|---|---|
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1971 – 1976 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 19. března 1906 Selenča  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. dubna 2000 (ve věku 94 let) Senec  Slovensko |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik, lékař, pedagog a chirurg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatPocházel z etnicky slovenské obce Selenča v regionu Vojvodina (dnes součást Srbska). Maturoval ve městě Szarvas a Novi Sad a vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci působil v Praze, pak byl primářem nemocnice v Dolném Smokovci a primářem léčebny tuberkulózy ve Vyšných Hágách. Za Slovenského národního povstání se přidal k povstalcům a byl velitelem první partyzánské polní nemocnice ve Starých Horách. Po průchodu fronty se připojil k 1. československému armádnímu sboru Ludvíka Svobody jako šéfchirurg. Po válce působil jako lékař v Bratislavě. Byl pověřen zbudováním centra pro hrudní chirurgii. V 50. letech provedl první úspěšnou operaci srdce s mimotělním oběhem v Československu. Podobné zákroky prováděl i v zahraničí.[2]
Působil jako profesor Univerzity Komenského v Bratislavě. Dne 9. července 1968 provedl na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s MUDr. Ladislavem Kuželou první transplantaci srdce v Československu. Od roku 1953 byl členem-korespondentem a od roku 1955 akademikem Slovenské akademie věd, jejímž předsedou byl v letech 1970–1974. V roce 1960 se zároveň stal členem-korespondentem a od roku 1962 i akademikem Československé akademie věd. V roce 1969 se navíc stal zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu a roku 1974 Akademie věd Německé demokratické republiky. V roce 1961 mu byl udělen Řád práce, roku 1971 titul Hrdina socialistické práce a roku 1960 Národní cena Slovenské socialistické republiky.[2][3][4]
Angažoval se i politicky. V letech 1958–1972 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[5] V letech 1958–1962 byl členem ÚV KSS. Zastával i stranické funkce na celostátní úrovni. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XIII. sjezd KSČ a XIV. sjezd KSČ. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v květnu 1974.[3]
Ve volbách roku 1971 zasedl do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 80 – Vinohrady, Bratislava). Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1976.[6][7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Karol Šiška [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Lekár aj výborný pedagóg [online]. senec.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Prosinec 1971, roč. 52., čís. 284, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-04-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-22]. Dostupné online.
- ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 93/1971 Sb. [online]. mvcr.cz [cit. 2012-04-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- (česky) Karol Šiška v parlamentu