Karel Holan

Pocházel z druhého manželství pražského špeditéra Karla Holana (* 1860 Sedlčany) s Annou Hoblíkovou. Narodil se jako nejstarší z jejich tří synů (mladší byli Václav a Bohumil), dva nevlastní bratři z prvního manželství zemřeli před Karlovým narozením.^[3]

Maturoval na Karlínské reálce. Současně studoval kreslení a malbu v soukromých školách Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na české technice. Během první světové války byl povolán do armády, kde utrpěl zranění. Po propuštění z armády nastoupil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech (1915–1921) studoval figurální malbu v ateliérech profesorů Maxmiliána Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. V roce 1921 podnikl studijní cestu do Německa, dále tři cesty do Francie (1925, 1927, 1946) a naposledy v roce 1948 do Itálie.

Svou první výstavu uspořádal jako člen výtvarného odboru Umělecké besedy (V.O.U.B.). Od Umělecké besedy se v roce 1924 odštěpilo několik umělců. Čtyři z nich – Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili Sociální skupinu (původně Ho Ho Ko Ko, někdy též Skupina sociálního umění). Názory skupiny vyjádřil Holan v článku O tendenčnosti v umění, který byl otištěn v časopisu Život v roce 1924.^[4]

V roce 1927 se stal členem SVU Mánes, ze kterého byl v roce 1930 po vážné roztržce vyloučen.^[5].

Poté se stal členem Spolku výtvarných umělců Myslbek. Zde měl výstavu v roce 1933 a v roce 1944. Souborná výstava k jeho šedesátinám se uskutečnila v prosinci 1953 po jeho smrti.

Rané dílo (přibližně z let 1919–1925) obsahuje sociální motivy z pražské periferie (například obrazy Noční společnost, Olšany, Radlice ve sněhu, Lom), pod vlivem Edvarda Muncha chmurné a tragické náměty (Utopená, grafický cyklus Kalibův zločin).

Pokračující a zralé dílo odkazuje více ke krajinářskému pojetí a barevné škále M. Utrilla. Je věnováno především Praze. Časté jsou zimní krajinné scenérie a motivy domů ze Střešovic^[6],^[7], kde měl Holan dobrý výhled a stálou inspiraci ze svého domu čp. 77/XIX Ve Střešovičkách 11, na nároží mezi ulicemi Na Kocourkách a Pod Andělkou. K častým motivům patří také zimní panoramatické pohledy, pouťové náměty jako Letenská pláň zastavěná boudami a stánky, nebo Karlův most, ve kterém Holan spatřoval národní symbol.^[8] Z let 1945-1952 pochází

Výběr:

• Ambulance (1923), Národní galerie v Praze^[9]
• Pouť (1927), ^[10]
• Vrch Mravenčák (1930), GhMP^[11]
• Panorama Hradčan z Letné^[12]
• Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách (1933)^[13]
• Průhled ulicí Pod Andělkou ve Střešovicích [7]
• Střešovice a Veleslavín s pískovnou, Galerie hl. m. Prahy
• Věž Letenské vodárny
• Folimanka s výhledem na Karlov
• Ruina Staroměstské radnice (1945), GhMP^[14]
• Kostel sv. Jana na prádle
• Čertovka (1951)^[15]

Velkou kolekci 19 obrazů má ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy,^[16], dále Národní galerie, Muzeum hl. m. Prahy, České muzeum výtvarného umění, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně^[17], v zahraničí : Galleria del arte moderna Řím, Musée de Jeu de Paume Paříž.

•  
  Ambulance (1923), NG Praha

https://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal

• AKo: Karel Holan, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), editorka Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 275.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Holan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Holan
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Karla Holana 1860
• Ukázky děl Karla Holanahttps://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal
• Karel Holan v informačním systému abART
• Karel Holan na stránkách Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.