Imre Kertész
Imre Kertész, maďarsky Kertész Imre (9. listopadu 1929, Budapešť – 31. března 2016,[1] Budapešť), byl židovsko-maďarský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2002. Hlavním tématem jeho románů je pronásledování Židů během holocaustu.
| Imre Kertész | |
|---|---|
 Imre Kertész v roce 2007 v Szegedu | |
| Narození | 9. listopadu 1929 Budapešť |
| Úmrtí | 31. března 2016 (ve věku 86 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | Parkinsonova nemoc |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
| Povolání | spisovatel, překladatel, romanopisec, novinář a scenárista |
| Stát |  Maďarsko |
| Alma mater | Madách Imre High School (do 1948) |
| Témata | holokaust |
| Významná díla | Člověk bez osudu Likvidace |
| Ocenění | Cena Milána Füsta (1983) Cena Tibora Déryho (1989) Literaturpreis des Landes Brandenburg (1995) Márai Sándor-díj (1996) Cena Jeanette Schockenové (1997) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Albina Vas (do 1995) Magda Ambrus (1996–2016) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatKvůli svému židovskému původu byl Kertész v roce 1944 deportován přes Auschwitz-Birkenau do koncentračního tábora Buchenwald. Při projevu během udílení Nobelovy ceny formuloval svůj přístup k holocaustu takto: "V mém psaní holocaust nikdy nemůže být zmiňován v čase minulém. Já jsem v holocaustu rozpoznal jistý stav člověka, konečnou stanici velkého dobrodružství, do níž dospěl evropský člověk se svou dva tisíce let budovanou etickou a morální kulturou za zády."[2] V roce 1948 složil maturitní zkoušku a posléze začal pracovat jako novinář v deníku Világosság.[3]
V letech 2002–2012 žil převážně v Berlíně, teprve v roce 2012, již postižen Parkinsonovou nemocí, se vrátil do rodné Budapešti, kde také roku 2016 na následky svého onemocnění zemřel.[4]
České překlady
editovat- Kadiš za nenarozené dítě (Kaddis a meg nem született gyermekért, 1990, česky 1998 v překladu Dany Gálové, ISBN 80-86202-21-6)
- Člověk bez osudu (Sorstalanság, 1975, česky 2003 v překladu Kateřiny Pošové, ISBN 80-200-1063-7)
- Fiasko (A kudarc, 1988, česky 2005 v překladu Kateřiny Pošové, ISBN 80-200-1299-0)
- Likvidace (Felszámolás, 2003, česky 2006 v překladu Dany Gálové, ISBN 80-200-1427-6)
- Někdo jiný. Kronika proměny (Valaki más. A változás krónikája, 1997, česky 2013 v překladu Adély Gálové, ISBN 978-80-87497-06-7)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠŤÁSTKA, Tomáš. Zemřel maďarský nobelista Imre Kertész, svědomí holokaustu [online]. iDNES.cz, 2016-03-31 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Zeman, Jiří, Podtrženo, sečteno, in: Kertész, Imre, Likvidace, Nakladatelství Academia, Praha 2006, s. 123-124, ISBN 80-200-1427-6
- ↑ Imre Kertész [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.
- ↑ cpa/rtr. Nobelpreisträger: Schriftsteller Imre Kertész ist tot [online]. SPIEGEL ONLINE, 2016-03-31 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Imre Kertész na Wikimedia Commons
Osoba Imre Kertész ve Wikicitátech
- Imre Kertész na iLiteratura.cz
- Imre Kertész česky potřetí: Fiasko