Horní Maršov

 

Trvale se obyvatelé v Maršově usídlili někdy po roce 1270. Pozemky na území dnešního Maršova, Albeřic a Dolních Lysečin byly tehdy rozděleny v pravidelných lánech – dodnes je patrné, že Maršov býval lánovou obcí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541, kdy královský hejtman v Trutnově, Hanuš z Varnsdorfu, udělil Matesovi Behmerovi hamr v Kalné Vodě a povolení těžit a zpracovávat železnou rudu v Maršově.

Od 16. století byl Horní Maršov správním centrem východních Krkonoš. Hlavní vlna osídlenců do Maršova dorazila v polovině 16. století. Tvořili ji dřevorubci z Tyrolska, kteří začali hojně kácet stromy z okolních pralesů, a po vodě je splavovali do vnitrozemí, zejména pro potřeby stříbrných dolů v Kutné Hoře. Aby byla doprava plaveného dřeva plynulá, na řadě míst bylo třeba upravit koryto řeky a vybudovat pomocné nádrže.^[4]. Roku 1568 by postaven luteránský dřevěný kostel.

Do konce 16. století byla obec součástí královského města Trutnov, poté roku 1599 přešla do rukou královské komory.^[5] V letech 1605 až 1608 postavil architekt Carlo Valmadi v obci kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší dřevěný kostelík. Po bitvě na Bílé hoře a zapovězení nekatolických konfesí připadl kostel v rámci rekatolizace katolické církvi. Po 400 let byl Maršov také centrem církevní správy východní části Krkonoš, která v polovině 18. století zahrnovala přes 8 tisíc duší.

V roce 1792 byl u centra obce vybudován klasicistní zámek, nejprve jako prostá jednokřídlá budova. Teprve roce 1869 byl rozšířen o další tři křídla, čímž vzniklo čtvercové nádvoří. Další majitelé, Czernin-Morzinové, hlavní křídlo téměř od základů přestavěli v novorenesančním stylu a doplnili o čtyřbokou věž. Od roku 2018, kdy došlo k požáru střechy, se zámek nachází v neutěšeném stavu a jeho bezprostřední okolí je zanedbáno.

Pravděpodobně nejstarším podnikem v Maršově byl pivovar, který byl založen Kasparem Nussem v roce 1599 na území Dolního Maršova. Druhý pivovar ve středu obce vznikl v roce 1792, kdy hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem dokončili přestavbu zámku a vedle svého pozemku zřídili pivovar s palírnou. Okolí pivovaru se rozrostlo, Aichelburgův syn přistavěl hotel a pro vyžití letních hostů pódium. Zřejmě i tyto stavební aktivity přispěly k zadlužení majitele, který musel celé panství včetně pivovaru prodat.

V roce 1868 do věže kostela, stojícího na vyvýšeném místě, uhodil třikrát za sebou blesk, což způsobilo zničení střechy a nevratné poškození zvonů. Oprava budovy se uskutečnila pomocí darů z různých částí monarchie, přispěli dokonce i někteří členové císařské rodiny, rovněž byly ulity nové zvony. I přesto byl po letech vystavěn v dolní části obce nový kostel, zasvěcený rovněž Panně Marii Nanebevzaté. Jeho postavení prosadila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která také zaplatila se svým synem 80 % nákladů^[4]. Architektem kostela byl slavný Josef Schulz, který projektoval například budovu Národního muzea nebo Národního divadla v Praze. Starý kostel přestal být používán, dokonce byl i odsvěcen. Nyní je využíván k různým kulturním akcím a byl také kompletně restaurován. Nový kostel se stal novou dominantou Maršova.

V roce 1846 vyrostla na obou březích řeky Úpy v Temném Dole největší sklárna své doby v Krkonoších, kterou nechal postavit Augustin Breit, jehož rodina pak založila i další sklárnu v Bobru u Žacléře. Původní dům starosty stojící na náměstí byl při povodních v roce 1897 stržen, a tak starosta koupil dům naproti, budovu tehdejšího soudu a předělal ji na obchod a byty. Ze zbořeniště nechal postavit budovu spořitelny a pojišťovny. V roce 1906 tu byl postaven městský dům v secesním stylu, v přízemí umístěnou lékárnou s velkým výkladem. Od roku 1945 je v domě sídlo obecní samosprávy.

Obyvatelstvo Horního Maršova bylo až do poloviny 20. století převážně německé národnosti. Česká menšinová škola zde byla zřízena až v roce 1925, jednalo se o jednotřídku, která měla v prvním roce jen 11 žáků, z toho 5 české národnosti. Koncem září roku 1938 byla kvůli odsunu Čechů česká škola zrušena, otevřena byla až v roce 1945, kdy byla zase zrušena německá škola.

Po druhé světové válce zde bylo 90 % obyvatel Němců, kteří byli, až na malé výjimky (rodiny Tippeltova, Lammerova aj.), vyhnáni. V následujících dnech začalo osídlování, lidé z různých koutů republiky se usídlovali v pohraničí. V roce 1949 byly do jednoho celku nazvaného Horní Maršov sloučeny někdejší obce Maršov IV, Temný Důl, Horní a Dolní Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý důl. Maršov III byl připojen později, v roce 1960.

Až do roku 1960 fungovala v Maršově IV. Okresní nemocnice. V Temném dole býval klášter (jehož budovy dosud stojí pod blízkou kaplí sv. Anny pod Starou horou), zlikvidovaný v akci K v padesátých letech. V době socialismu docházelo k demolici různých objektů, zbořena byla část bývalého pivovaru z 19. století, Hofferova brusírna dřeva, věž bývalé vápenky a další historicky významné památky.^[5]

Obcí prochází státní silnice, která byla v letech 1968–72 postavena nejprve z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou a později v letech 1979–81 ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova. Je zde řada restaurací,^[6] obchod s potravinami^[7] a přímo v Maršově prodejna sítě supermarketů Hruška, večerka „H&A“ a další, lokálně vyhlášené je řeznictví zvané Řízkárna v přidruženém Temném dole.^[7] V obci je dále pošta,^[8] lékárna,^[8] designová vinotéka „Nade Dnem“ společně s ubytováním Apartmány 83 v zachovalém klasicistním stylu^[7] a několik dalších penzionů.^[9] Za zmínku stojí Badatelna Paměť Krkonoš v domě č.p. 83. Sídlí zde také sdružení SEVER^[10] a každý rok se v obci koná tzv. Maršovská pouť s bohatým kulturním programem.

 

 

Nad obcí směrem do Temného Dolu byla vybudována na levém břehu řeky Úpy Křížová cesta (Temný důl) s tradičně čtrnácti zastaveními směrem k osadě Stará Hora. Původní kamenné pomníky byly nově osazeny smaltovanými plechovými cedulemi výrazným výtvarným pojetím Aleše Lamra. Součástí křížové cesty je kaple svaté Anny.

• Zámek Horní Maršov
• Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie – renesanční kostel, původně farní
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novogotický kostel, který převzal funkci od starého kostela stejného zasvěcení
• Pekárna na levém břehu Úpy
• Bývalý pivovarský sklep
• Badatelna Paměť Krkonoš z.ú. v klasicistním domě č.p. 83
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Vodní mlýn
• Secesní limnigraf na levém břehu Úpy
• Secesní radnice na náměstí
• Rýchorská bouda a Rýchorský prales
• Meteorologický sloup z roku 1928^[11]

• Horní Maršov (k. ú. Horní Maršov a Maršov III)
• Dolní Albeřice (k. ú. Dolní Albeřice a Suchý Důl v Krkonoších)
• Dolní Lysečiny (k. ú. Dolní Lysečiny)
• Horní Albeřice (k. ú. Horní Albeřice)
• Horní Lysečiny (k. ú. Horní Lysečiny)
• Temný Důl (k. ú. Temný Důl)

•  
  Náměstí
•  
  Škola
•  
  Pohled na vesnici
•  
  Radnice
•  
  Starý kostel je opravován
•  
  Nový kostel Nanebevzetí Panny Marie
•  
  Bývalá budova soudu
•  
  Hřbitov
•  
  Fotbalové hřiště

• Malá Úpa (řeka)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Maršov na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Horní Maršov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Historie obce na oficiálních stránkách.