Gdaňsk
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností 
| Gdaňsk Gdańsk | |
|---|---|
 Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°22′ s. š., 18°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 13 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 středoevropský čas |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Pomořské |
| Okres | městský okres |
| Administrativní dělení | město tvoří samostatný městský okres (powiat) a dělí se na 30 čtvrtí (dzielnice) |
  Gdańsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 266 km² |
| Počet obyvatel | 486 022 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 827,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, okrajově též Kašubové a další |
| Náboženské složení | římské katolictví |
| Správa | |
| Primátorka | Aleksandra Dulkiewiczová (od 2019) |
| Vznik | 997 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 58 |
| PSČ | 80-008 do 80-958x |
| Označení vozidel | GD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly. Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města.
Přes město vede hlavní železniční trať Varšava – Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. Hlavním nádražím je Gdańsk Główny. Je zde mezinárodní letiště.
U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.
V roce 2027 se poblíž Gdaňsku uskuteční světové skautské jamboree, na které by mělo dorazit zhruba 45 tisíc skautů a skautek z celého světa.[3]
Dějiny města
editovatNejstarší archeologické nálezy, dokládající místní osídlení v podobě rybářské osady, sahají do 7. století. Ovšem první písemnou zmínku o městě nalézáme k roku 997 v legendě Život svatého Vojtěcha, která byla sepsána nedlouho po světcově smrti – kolem roku 1000. Rok 997 proto bývá tradičně chápán jako počátek historie Gdaňska.
Na sklonku 10. století zabral Boleslav III. Křivoústý Západní Pomořansko, roku 1227 se ale území zmocňuje pomořanský kníže Svatopluk II. Veliký. Pomořanská knížata si panství nad Gdaňskem udržela do roku 1294 a tato doba je důležitá tím, že v roce 1263 byla Gdaňsku udělena městská práva.[4]
V roce 1361 vstoupilo město do hanzy.[5]
Roku 1433 se k městu při spanilé jízdě k Baltu dostali husité.[6]
Chronologický přehled vlastníků města
editovat- 997–1227: součást polské monarchie[zdroj?]
- 1227–1294: součást Pomořského knížectví dynastie Samborovců
- 1294–1308: součást polské monarchie
- 1308–1454: součást řádového státu německých rytířů
- 1454–1466: město v bojích třináctileté války
- 1466–1569: součást Polského království
- 1569–1793: součást Polsko-litevské unie
- 1793–1807: součást Pruska
- 1807–1814: svobodné město
- 1815–1871: součást Pruska
- 1871–1918: součást Německého císařství
- 1918–1920: součást Výmarské republiky
- 1920–1939: svobodné město
- 1939–1945: součást nacistické třetí říše
- 1945–dosud: součást Polské republiky (1952-1989 Polské lidové republiky)
Obyvatelstvo
editovatDo roku 1308 byl Gdaňsk obydlen hlavně slovanským obyvatelstvem (Kašuby). Během období nadvlády Řádu německých rytířů a zvláště po masakru obyvatel města v 1308 roce v Gdaňsku začalo převažovat německé obyvatelstvo. Ještě v 19. století převažovala polština, avšak na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo.
Vývoj počtu obyvatel:
Slavní rodáci
editovatMezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska, či kteří s ním spojili svůj život, patří např.:
- Johannes Hevelius (1611–1687), astronom[7]
- Daniel Gabriel Fahrenheit (1686–1736), německý fyzik, vynálezce rtuťového teploměru s dochovanou stupnicí[8]
- Nikita Ivanovič Panin (1718–1783), ruský šlechtic, politik, mentor carevny Kateřiny Veliké[9]
- Adam Kazimierz Czartoryski (1734–1823), polský šlechtic, politik a mecenáš umění[10]
- Johanna Schopenhauerová (1766–1838), německá spisovatelka, matka Arthura Schopenhauera[11]
- Arthur Schopenhauer (1788–1860), německý filozof[12]
- Otto von Below (1857–1944), pruský generál[13]
- Hermann Balck (1893–1982), německý generál během druhé světové války[14]
- Gerda Steinhoffová (1922–1946), dozorkyně v koncentračním táboře Stutthof, po válce odsouzena k trestu smrti a popravena[15]
- Günter Grass (1927–2015), německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1999[16]
- Dieter Hoffmann (1941–2016), východoněmecký atlet, mistr Evropy ve vrhu koulí z roku 1969[17]
- Jolanta Kwaśniewska (* 1955), polská právnička, první dáma Polska v letech 1995 až 2005[18]
- Donald Tusk (* 1957), polský politik, premiér Polska a předseda Evropské rady v letech 2014 až 2019[19]
- Jarosław Wałęsa (* 1976), polský politik, syn Lecha Wałęsy[20]
- Magdalena Tul (* 1980), polská zpěvačka[21]
Fotogalerie
editovat-
Poloha Gdaňsku, pobřeží
-
Mapa Gdaňsku
-
Mapa Gdaňsku (Śródmieście)
-
Gdaňsk – Główne Miasto
-
Gdańsk – Główne Miasto (Zielona Brama, 'Zelená Brána')
-
Gdaňsk – Główne Miasto (Długi Targ)
-
Gdaňsk – Staroměstské nábřeží (Długie Pobrzeże)
-
-
Długi Targ
-
Główne Miasto
-
Dwór Artusa
-
Żuraw
-
Zielona Brama
-
Stocznia Gdańska
-
-
Centrum Solidarności
-
Gdańsk – Główne Miasto - Długie Pobrzeże
-
Wyspa Spichrzów
-
-
Kanał Raduni Most Chlebowy
Partnerská města
editovatAstana, Kazachstán (1996)
Barcelona, Španělsko (1990)
Brémy, Německo (1976)
Bytów, Polsko (2007)
Cleveland, Spojené státy americké (1990)
Helsingør, Dánsko (1992)
Kaliningrad, Rusko (1993)
Kalmar, Švédsko (1991)
Kišiněv, Moldavsko
Marseille, Francie (1992)
Oděsa, Ukrajina (1996)
Palermo, Itálie (2005)
Rotterdam, Nizozemsko (1998)
Sefton, Spojené království (1993)
Turku, Finsko (1987)
Vilnius, Litva (1998)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06].
- ↑ Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175. [1]
- ↑ World Scout Jamboree Poland 2027. www.jamboree2027.org [online]. 2023-03-26 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
- ↑ VESELÝ, Petr. Nepoddajný Gdaňsk se vynořil z trosek a popela. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 8–15. Dostupné online.
- ↑ BARTÍK, Ivo. Vítejte v Pomořanech. Země světa. 1.5.2024, čís. 5, s. 2–7. Dostupné online.
- ↑ https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hevelius_Johannes///
- ↑ https://history-biography.com/daniel-fahrenheit///
- ↑ https://ru.wikisource.org/wiki/%D0%AD%D0%A1%D0%91%D0%95/%D0%9F%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%BD,_%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87/
- ↑ https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Czartoryski,_Adam_Kasimir,_F%C3%BCrst_auf_Klewa%C5%84_und_%C5%BBukow//
- ↑ https://web.archive.org/web/20040417200308/http://www.ostsee-urlaub-polen.de/gdansk/geschichte-schopenhauer-johanna.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.age-of-the-sage.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14.
- ↑ https://german1914.com/peebles-profiles-episode-85-otto-von-below///
- ↑ https://www.jewishvirtuallibrary.org/hermann-balck///
- ↑ https://ww2gravestone.com/bad-girls-nazi-germany-gerda-steinhoff////
- ↑ https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1999/grass/biographical///
- ↑ https://www.olympedia.org/athletes/69803///
- ↑ https://biografia24.pl/jolanta-kwasniewska////
- ↑ Archivovaná kopie. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-07.
- ↑ https://www.sejm.gov.pl/poslowie/posel6/405.htm/
- ↑ https://www.last.fm/music/Magdalena+Tul/+wiki/
Literatura
editovat- BANDŽUCH, Tomáš. Hitlerovo svobodné město. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2017. ISBN 978-80-206-1686-9.
- CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
- VEČEŘE, Vít. Dějiny města Gdaňsk do roku 1920. Praha, 2015. seminární práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Zdeněk Hojda.
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Gdaňsk na Wikimedia Commons
- Gdańsk - Danzig na portalu polska-org.pl (polsky)
Slovníkové heslo Gdaňsk ve Wikislovníku
- Gdaňsk – oficiální stránky Archivováno 22. 2. 2011 na Wayback Machine.
- Portál Trojměstí
- Wirtualny Gdańsk Archivováno 20. 12. 2014 na Wayback Machine.
- Stránky především o Svobodném městě Gdaňsk
- Mořské museum Archivováno 10. 4. 2009 na Wayback Machine.