Broučci

Karafiát knihu vydal r. 1876 anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého.^{[p 1]} Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovně Jana Herbena objevil prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas.^{[p 2]} V následujícím čísle také odhalil autorovu totožnost.^{[p 3]} Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Další vydání ilustroval Vojtěch Preissig. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání.

Na Broučky navazuje dvoudílná Broučkova pozůstalost (I. Pohádky, II. Písničky svobodného) vydávaná v různých úpravách od roku 1900.

Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Kniha je oceňována pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,^{[p 4]} která se právě v kalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi evangelické , která díky tomuto štědrému daru mohla dlouhá léta sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

• Die Käferchen, překlad Naďa a Paul Locher-Záleský, Albatros Praha, 1994, 1. dt. Aufl., ISBN 80-7264-045-3
• Leuchtkäferchen für kleine und große Kinder, ISBN 3-314-00632-2

• Brunčki – Powjedančko za małe a wulke dźěći, překlad Adolf Černý, 1909

• Świetliki, překlad Jadwiga Bułakowska, doslov Jan Konar, Zwiastun, Varšava 1964
• Robaczki świętojańskie, překlad Oskar Michejda, rukopis (uložený v Tschammerově knihovně, sign. 20005)

• Fireflies, překlad Rose Fyleman, ilustroval Emil Weiss; Allen & Unwin, Londýn 1942.

 

• Светлячки (Svjetljački), překlad Arnošt Kolman, Praha 1947 (nebylo určeno na export, ale jako učebnice ruštiny pro československý trh^[1])

Oficiální překlad komunistického ideologa Arnošta Kolmana do ruštiny (vydalo SPN v Praze roku 1947 jako Светлячки (Svjetljački)) vyvolal v témže roce spor Českobratrské církve evangelické se SSSR,^[zdroj?] neboť šlo o upravený, desakralizovaný text – náboženské významy byly nahrazeny odkazy poplatnými komunistické ideologii (celkem bylo upraveno nejméně 55 míst).^[2] Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školství SSSR.^[3][4]

• Emil Weiss, Allen & Unwin, Londýn 1942.

• Jerzy Heintze, Zwiastun, Varšava 1964.

Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů:^[5]

Režie Libuše Koutná, literární scénář Anna Jurásková a Milan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kamera Jan Kraus, hudba Jiří Srnka, střih Antonín Zelenka a Karel Kohout, zvuk Jiří Pavlík, výtvarník Vladimír Dvořák, loutky Zdeněk Podhůrský. Namluvili Drahomíra Fialková, František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová, Jaroslav Marvan, Karolina Slunéčková a Blanka Waleská. Premiéra 9. dubna až 28. května 1967.

Režie, animace a scénář Vlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře: Anna Jurásková, výtvarnice Jitka Walterová, hudba Emil Viklický, kamera Vladimír Malík, vypravěč Jan Hartl. Film vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Premiéra 23. prosince 1995 až 3. ledna 1996.

Režie Vlasta Pospíšilová, scénář Oldřich Selucký, hudba Zdeněk Zdeněk, kamera Vladimír Malík, výtvarnice Jitka Walterová a Jarmila Fenclová, vypravěč Miroslav Donutil. Premiéra 30. prosince 2000 až 8. ledna 2001.

• Broučci vycházeli na zvukových nosičích (především na gramofonových deskách) načtené Karlem Högerem. Byli nastudováni i jako rozhlasová hra.
• Na motivy Karafiátových Broučků napsal Václav Trojan dětskou operu a Otmar Mácha v roce 1992 balet o dvou dějstvích.^[6]
• Velmi populární se stala ranní „modlitba broučků“ Ó náš milý Bože, která je i v Evangelickém zpěvníku ČCE s melodií Otmara Máchy pod číslem 220 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 635).

Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom se rádi máme.

• Naproti tomu večerní modlitba broučků je první slokou staré bratrské písně ze Zázvorkova kancionálu z roku 1602 – viz Podvečer tvá čeládka. Najdeme ji třeba v Bratrském zpěvníku Jednoty bratrské nebo v Evangelickém zpěvníku pod číslem 225 (Evangelický zpěvník z roku 2021 pod číslem 654):

Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.

• Naučná stezka Jana Karafiáta spjatá s knihou Broučci byla zřízena roku 2002 a vede z Valašského Meziříčí k přehradě Bystřička (délka 14 km).^[7][8]

• Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. (Recenze Jana Lukavce: http://www.iliteratura.cz/Clanek/28719/brozova-vera-karafiatovi-broucci-v-ceske-kulture-in-mfd)

• KARAFIÁT, Jan. Broučci. Ilustrace Josef Wenig. Praha: Alois Hynek, 1943. Dostupné online. 
• KARAFIÁT, Jan. Broučci : pro malé i velké děti. 1. vyd. Praha: Jan Karafiát, 1876. Dostupné online. 

• Pomník broučků

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Broučci na Wikimedia Commons
•   Dílo Broučci ve Wikizdrojích
•   Dílo Broučci ve Wikicitátech
• Digitalizovaná vydání díla Broučci v České digitální knihovně
• Broučci na Kinoboxu
• Broučci na Pohádkář.cz - fanklub a informace o pohádce
• V Jimramově sbírají Broučky ČT24, 4.1.2011 (článek a videoreportáž)
• Audio kniha na YouTube: Broučci (celá kniha)