Alsasko

Alsasko mělo rozlohu 8283 km² a byl to nejmenší region Francie. Nejvyšší horou je Ballon de Guebwiller (1426 m). Klima v Alsasku je polokontinentální, jsou zde studené zimy a horká léta. Alsasko je ideální místo na pěstování vína (hlavně město Colmar). Vína zde pěstovaná se nazývají Vin d’Alsace. Populace Alsaska mělo 1 861 020 lidí (2023) a stále roste. Alsasko má 224,6 obyvatel na km².

V minulosti bylo Alsasko obydleno kočovnými lovci, poté Kelty a Římany, kteří toto území pečlivě střežili. Po pádu Říma bylo Alsasko kolonizováno Alamany a v 5. stol. bylo součástí Franské říše, později Svaté říše římské.

V průběhu třicetileté války vpadla do Alsaska francouzská vojska a Alsasko se stalo roku 1648 součástí Francie. Po Napoleonově porážce byl v zájmu udržení evropské rovnováhy na Vídeňském kongresu v roce 1815 potvrzen Rýn jako hranice mezi Německem a Francií^[1]. Po prusko-francouzské válce (1870–1871) bylo téměř celé Lotrinsko a Alsasko s výjimkou Belfortu připojeno k Německé říši, v níž tvořilo součást říšské země Alsaska-Lotrinska. Po první světové válce se stalo podle Versaillské smlouvy znovu součástí Francie. V průběhu druhé světové války bylo roku 1940 obsazeno německým vojskem. Po roce 1945 bylo území vráceno Francii.^[2] Moderní region však již Belfort (součást departementu Territoire de Belfort) nezahrnuje.

V roce 1948 byly departmenty Haut a Bas–Rhin připojeny k zřízené u obvodu IGAME (francouzsky: Inspecteur général de l'administration en mission extraordinaire) v Métách. IGAME zaniklo v roce 1964. Samostatný region Alsaska fungoval v období let 1956–2015.

Dne 7. dubna 2013 se konalo referendum, které navrhovalo zrušení současného administrativního uspořádání Alsaska, kvůli snížení administrativní zátěže malého regionu a připojení okolních regionů do jednoho celku. V roce 2014 se Alsasko musí sloučit s regionem Lotrinsko a potom se přidá i region Champagne–Ardenne.

1. ledna 2016 se Alsasko stává součástí nového správního regionu Grand Est. Region vznikl sloučením tří bývalých regionů Alsasko, Champagne–Ardenne a Lotrinska.

Alsasko byl před svým zrušením jeden z nejprůmyslovějších regionů Francie, hrubý domácí produkt je zde 44,3 miliard eur (rok 2002). 68 % je soustředěno ve službách a 25 % v průmyslu. Hlavní průmyslové aktivity Alsaska:

• pěstování vína
• vaření piva
• textilní a oděvní průmysl
• strojírenství (PSA Peugeot Citroën, Lohr, zaniklé de Dietrich, Bugatti)
• těžba dřeva
• těžba fosfátů a KCl
• zahraniční investoři (35 % firem je zahraničních)

Většina Alsasanů jsou římští katolíci, ale v důsledku německého vlivu jsou zde také církve protestantské.

V Alsasku můžeme najít typické domy, které jsou postaveny v řadách. Jejich zdi jsou polodřevěné (kvůli blízkosti lesa) a mají ploché střechy.

Alsaská kuchyně je ovlivněna německou kuchyní. Typické je používání vepřového masa v mnoha podobách. Typická jídla jsou baeckeoffe, tarte flambée, sauerkraut, fleischnackas, choucroute garnie (alsasky sürkrüt, doslova „obložené zelí“)^[3]. Na konec roku se zde organizuje mnoho slavností, na kterých se peče perník a mnoho druhů sladkostí. Alsasko je známé produkcí bílého vína. Nejznámější víno je suchý ryzlink.

Alsasko je oblíbený region pro turisty, největší a nejznámější města jsou:

• Štrasburk (francouzsky Strasbourg) je město bohaté na památky (gotická katedrála Notre-Dame de Strasbourg), centrum města je zapsáno na seznamu UNESCO. Je zde také mnoho muzeí (muzeum umění v Notre-Dame, Alsaské muzeum, muzeum egyptologie, muzeum moderního umění atd.)
• Mylhúzy (francouzsky Mulhouse) je druhé největší město Alsaska. Je zde muzeum automobilů, muzeum lokomotiv – největší ve Francii).
• Kolmar (francouzsky Colmar) je hlavní město departmentu Haut-Rhin a zároveň hlavní město vína. Je zde slunečné mikroklima s minimem srážek (550 mm). Je zde typická gotická architektura (klášter sv. Antonína).

Dalšími památkami v Alsasku jsou hrad Haut-Koenigsbourg, hora Sainte-Odile, ekomuzeum v Ungersheim, vánoční trhy (Štrasburk, Mylhúzy, Kolmar a Kaysersberg), německý koncentrační tábor Natzweiler-Struthof, muzeum deportace a opevnění v Schoenenbourg.

• Štrasburk
• Mulhouse
• Colmar
• Haguenau
• Schiltigheim
• Illkirch-Grafenstaden
• Saint-Louis
• Sélestat

• Frédéric Auguste Bartholdi – narozen v Colmaru, sochař, nejznámější dílo Socha Svobody
• Johannes Gutenberg – narozen v Mohuči, vynálezce a kovotepec, vylepšil knihtisk
• Hans Arp
• Max Bense
• Hans Bethe
• Gustave Doré
• Alfred Dreyfus
• Alfred Kastler
• Lev IX.
• Sébastien Loeb
• Marcel Marceau
• Albert Schweitzer
• Arsène Wenger
• Alfred Werner
• Mireille Mathieu - ač je jako rodiště uváděn Avignon, mluvilo se o ní jako o Alsasance

Politické změny se odrážely na vzhledu vydávaných poštovních známek. V roce 1940 byla část jedné emise německých známek opatřena přetiskem Elsaß, jinak zde platily střídavě i souběžně známky jak francouzské, tak německé.^[4]

• Alsasko-Lotrinsko
• Alsasko-Moselsko
• Alsaština
• Grand Est

•   Galerie Alsasko na Wikimedia Commons
•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Alsasko na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Alsasko ve Wikislovníku
• Na cestě: Alsasko – cestopisný pořad České televize (česky)
• Francie s ozvěnou domova: Alsasko – cestopisný pořad České televize (česky)