Wikiverzita:Příslušnost

Wikiverzita je zaměřena na výzkum a vzdělávání, což nejsou nehybné předměty, nýbrž živé děje. Výzkum nemůže existovat bez výzkumníka, vzdělávání nemůže existovat bez učitelů a žáků. Stránky na Wikiverzitě proto nemohou ležet jen tak ladem a skladem, nýbrž jsou součástí těchto živých dějů a skrze ně přísluší do kompetence někoho z uživatelů.

Příslušnost neznamená, že by uživatel stránku vlastnil nebo že by byla nějak omezena svobodná licence, která platí pro všechny projekty nadace Wikimedia, ani že by měl příslušný uživatel záruku neměnnosti stránky ve své nepřítomnosti. Příslušnost znamená, že uživatel se přihlásil k odpovědnosti za dotyčnou stránku, že se o ni stará, že je možno mu přičítat na vrub nedostatky, které stránka má, pročež je ovšem potřeba mu stránku libovolně nepředělávat, nýbrž se s ním o úpravách stránky domlouvat.

Příslušnost stránky by měla být u všech stránek hlavního jmenného prostoru uvedena v klasifikační nálepce v pravém horním rohu stránky, u jiných jmenných prostorů (s výjimkou některých šablon a kategorií) se neuvádí, protože vyplývá z umístění stránky ve jmenném prostoru.

Implicitně přísluší stránky Wikiverzity všem uživatelům. Explicitně však mohou být stránky zařazeny od příslušnosti buď jednoho uživatele, nebo celé skupiny uživatelů. Zvláštní případ pak tvoří stránky diskusní, kde — dalo by se říci — přísluší každému uživateli právě jeho vlastní diskusní příspěvky. Ve výsledku se tedy na Wikiverzitě vyskytují stránky s těmito druhy příslušnosti:

• stránka se všeobecnou příslušností
• stránka s osobní příslušností
• stránka se skupinovou příslušností
• stránka diskusní

Zejména skupinová příslušnost přitom může nabývat nejrůznějších podob — skupina odpovědných uživatelů může být například uzavřený a neměnný kolektiv odborníků, nebo také otevřený tým vyzývající k aktivnímu zapojení kohokoli. Jak je tomu přesně, to by se uživatel měl dozvědět z klasifikační nálepky, resp. z informační stránky skupiny, na kterou nálepka odkazuje.

Typická stránka Wikiverzity potřebuje, aby ji odpovědně budoval každý uživatel, který na ni narazí. To se nejvíce podobá i přístupu, který někteří uživatelé Wikiverzity znají z jiných projektů nadace Wikimedia, především z Wikipedie.

Všeobecná příslušnost stránky samozřejmě neznamená, že se každý uživatel musí nutně snažit na stránku něco přidat — u některých stránek je naopak potřeba si každou editaci rozmýšlet mnohem pečlivěji, aby mohly plnit svou funkci. Žádný uživatel však při editaci není upřednostněn vůči jiným, všichni nesou společnou odpovědnost.

Stránky se všeobecnou příslušností jsou typicky:

• rozcestníky k určitým tématům (jako například Latina nebo Varhany)
• projekty, které nekladou nároky na odbornou úroveň účastníků a u nichž není potřeba mít přehled o jejich účastnících
• stránky jmenných prostorů Wikiverzita:, Nápověda:, Soubor: a MediaWiki:
• stránky jmenných prostorů Kategorie: a Šablona:, které nejsou přímo součástí nějakého projektu (a nejsou tedy označeny nálepkou)

Za takovou stránku odpovídá jeden konkrétní uživatel. To neznamená, že jen tento uživatel smí dotyčnou stránku využívat (Wikiverzita je veřejná a všechen její obsah je přístupný a dále použitelný pod svobodnou licencí), ani že výhradně tento uživatel by směl na dotyčnou stránku psát (k tomu viz podrobné vysvětlení v další kapitole), nýbrž že dotyčný uživatel je odpovědný za obsah a údržbu stránky, takže se můžeme se svými případnými dotazy a návrhy ohledně stránky obracet na něj (tedy typicky na jeho diskusní stránku).

Tím, že se autor stránek rozhodl zapsat se na stránky jako jediný odpovědný, dal najevo, že se o stránky hodlá starat sám. Takové rozhodnutí samozřejmě nemusí být definitivní, ovšem pokud je chcete změnit, tak to zásadně nedělejte tak, že byste zasahovali do nálepky na stránce nebo začali stránku předělávat, nýbrž napište příslušnému uživateli do jeho diskuse (podrobněji ke změnám příslušnosti stránek vizte níže).

Stránky s osobní příslušností bývají typicky:

• uživatelské stránky (tedy jmenný prostor Uživatel:, resp. Uživatelka:)
• osobní výzkumné projekty (jeden uživatel si zaznamenává například svoje pozorování, shromažďuje zdroje, dělá plány, postupně sepisuje svůj odborný text a pod.)
• kursy vedené jedním učitelem
• výukové materiály sestavované jedním autorem
• cvičné stránky, na nichž se cvičí jednotliví uživatelé

Za takovou stránku odpovídá skupina uživatelů (například účastníci nějakého projektu), která by měla mít někde svou stránku, na níž jsou všichni členové skupiny zapsáni nebo kde je aspoň jasně napsáno kritérium pro členství ve skupině. Může to být stránka založená výslovně za tímto účelem (tedy jakási domovská stránka skupiny), může to však být také třeba hlavní stránka projektu (kde jsou členové vypsáni v jedné ze sekcí) nebo projektový portál. Vhodné je, aby z této stránky rovněž vysvítalo, zda se principiálně může jiný uživatel stát také členem skupiny — například „kdokoli se chce připojit, nechť se napíše do tohoto seznamu“, „chcete-li se k nám připojit, domluvte se s námi na diskusní stránce“ nebo „projekt je určen pouze pro pracovníky biochemické laboratoře Finské akademie věd“.

Stránky se skupinovou příslušností bývají typicky:

• stránky využívané uzavřenými vzdělávacími a výzkumnými komunitami
• projekty, které kladou nároky na odbornou úroveň účastníků, nebo u nichž je vhodné vědět, kdo všechno se jich účastní
• kurzy vedené více lektory

Zvláštním případem jsou stránky diskusní, tedy stránky jmenných prostorů Diskuse:, Diskuse s uživatelem:, Diskuse ke kategorii:, Diskuse k šabloně:, Diskuse k nápovědě:, Diskuse k souboru:, Diskuse k fóru:, Diskuse k Wikiverzitě: a Diskuse k MediaWiki:. Ty přísluší na jednu stranu všem, protože každý se může do diskuse zapojit, ovšem na druhou stranu je nutno se chovat, jako by text, který do diskuse napsal konkrétní uživatel, tomuto uživateli příslušel, tedy bez domluvy s dotyčným uživatelem jej neměnit.

Prakticky řečeno neplyne z konceptu příslušnosti nic, co by se nedalo odvodit zdravým rozumem z podstaty věci a ze zásad slušnosti. Stejně, jako je myslícímu a slušnému uživateli jasné, že nebude bez opravdu pádného důvodu či vzájemné domluvy editovat cizí uživatelskou stránku, je mu nejspíš právě tak jasné, že nezačne jen tak zasahovat do projektu, který vede někdo jiný. Smyslem konceptu příslušnosti není regulovat praxi, nýbrž napomoci povědomí o ní. Klasifikační nálepka s udáním příslušnosti na stránce nám prostě bez hledání v odkazech nebo v historii stránky rovnou říká, na čem jsme a na koho se můžeme obrátit.

Z popsaných důvodů je většina wikiverzitních stránek, s nimiž se uživatel setkává, označena klasifikační nálepkou, na níž je uvedena i příslušnost. Přesněji řečeno jsou to všechny stránky hlavního jmenného prostoru a ty stránky jmenných prostorů Kategorie: a Šablona:, které jsou součástí nějakého konkrétního projektu.

Nálepkou se naopak neoznačují jednak kategorie a šablony, které nejsou součástí konkrétních projektů, jednak diskusní stránky, uživatelské stránky a stránky jmenných prostorů Wikiverzita:, Nápověda:, Soubor: a MediaWiki:, protože jejich příslušnost je jednoznačně dána jejich jmenným prostorem.

Pokud jsme vytvořili novou stránku v hlavním jmenném prostoru, měli bychom na ni vložit i klasifikační nálepku. Do ní nemusíme příslušnost ani vyplňovat, vyplní se pak sama jako „všeobecná“. Toto zařazení bychom měli volit ve všech případech, kdy nemáme jasný důvod pro příslušnost jinou.

Každý uživatel může samozřejmě s odvahou editovat stránky, které přísluší buď jemu samotnému, nebo skupině, jejímž je členem. Technicky mu nic nebrání, aby editoval i stránky, které mu nepřísluší, ale vyjádřená příslušnost stránky je právě výzvou k tomu, aby si svou editaci rozmyslel pečlivěji než editaci na stránkách, za které sám odpovídá.

Jako určité vodítko pro takovéto pečlivější rozmýšlení může posloužit výčet typických případů, kdy je vhodné, abychom editovali stránku, která nám nepřísluší:

• S někým z uživatelů, kterým stránka přísluší, se domluvíme, že do stránky tím či oním způsobem budeme zasahovat.
• Zjistíme, že stránku změnil vandal. Pak prostě zrušíme jeho editaci, a je to.
• Stránka obsahuje přímo výzvu k určité editaci (například je součástí probíhajícího kursu, jehož se účastníme, a je na ní vyhrazeno místo k zapsání domácích úkolů).
• Změnil se název kategorie, do níž stránku zařadil příslušný uživatel, nebo jméno stránky, na niž se odkazuje. Pak kategorii změníme na správný nový název, resp. opravíme odkaz na aktuální jméno stránky.
• Jsme správce a provádíme nějakou nutnou údržbu.
• Najdeme na stránce nějaký překlep, o kterém opravdu s jistotou víme, že by si ho příslušný uživatel přál změnit (například místo „čistírna prádla“ je na stránce napsáno „čistírna prdla“ a určitě to není úmyslně). Takovéhle editace by však měly být výjimečné; zejména v případech, kdy se s příslušným uživatelem osobně neznáme, je vhodnější ho na chybu upozornit na jeho diskusní stránce (případně na diskusní stránce dotyčné stránky) a nechat ho, aby opravu provedl sám.
• Z diskuse ke stránce vyplynulo, že mezi příslušnými uživateli zavládl konsens stránku daným způsobem změnit.

Velmi výrazně se projevuje koncept příslušnosti v rozdílném přístupu k mazání stránek, či přesněji k tomu, jakým způsobem by měly být stránky navrhovány na případné smazání:

• Chceme-li navrhnout na smazání stránku se všeobecnou příslušností, pak prostě zahájíme diskusi o smazání.

• Chceme-li navrhnout na smazání stránku se skupinovou příslušností, pak bychom to měli napsat nejprve jako návrh na diskusní stránku projektu, a případné vyhlášení řádné diskuse o smazání přenechat účastníkům projektu. Pouze v případě, že projekt je prokazatelně opuštěn, bychom měli diskusi o smazání vyhlašovat sami, byť nejsme účastníky projektu.

• Chceme-li navrhnout na smazání stránku s osobní příslušností, pak bychom k tomu měli nejprve vyzvat příslušného uživatele. Pouze v případě, že příslušný uživatel nezareaguje ani na přímou výzvu ve lhůtě tří měsíců, bychom měli vyhlašovat diskusi o smazání.

• Chceme-li navrhnout na smazání diskusní stránku, pak si musíme nechat zajít chuť (nejedná-li se o diskusi osiřelou po smazání hlavní stránky nebo o jiný případ pro rychlé smazání, kdy se ovšem nezahajuje diskuse).

Byť se pokyn k oznámení úvah o možném smazání stránky u stránek s příslušností jinou než všeobecnou může zdát zbytečně zdržujícím krokem, je pro správnou funkci Wikiverzity nutný — můžeme si třeba představit pedagoga, který si připravil materiály ke kursu pro začátek nového semestru a odjel na prázdniny, nebo skupinu pozorovatelů zaznamenávajících své výsledky, z nichž žádný nesleduje všechny stránky rozsáhlého projektu a žádný není na Wikiverzitě přítomen denně.

Rovněž procedura rychlého smazání by měla být pro stránky s různou příslušností používána rozdílně. Samozřejmě, ve výjimečných případech (kdy je jednoznačné, že se u nově vytvořené stránky jedná o vandalismus, experimenty nebo nezákonný obsah) je možno použít rychlého smazání kdekoli. Takovéto výjimečné případy však téměř nikdy nenastávají u stránek, které jsou již označeny klasifikační nálepkou. Jiným možným výjimečným případem je mazání údržbové, typicky smazání reliktu po přesunu stránky. Obecně však platí:

• Stránku se všeobecnou příslušností bychom měli navrhovat na rychlé smazání jen ve výše uvedených výjimečných případech. V jiných případech bychom měli takovouto stránku navrhovat na smazání řádnou diskusí.

• Stránku se skupinovou příslušností bychom měli navrhovat na rychlé smazání buď opět ve výše uvedených výjimečných případech, nebo po řádně proběhlé diskusi mezi účastníky projektu. (Rozdíl vůči běžné wikiverzitní proceduře diskuse o smazání je v tom, že komunita účastníků projektu si podle potřeby může pro svou diskusi stanovit odlišná pravidla.)

• Stránku s osobní příslušností by — opět krom výše uvedných výjimečných případů — měl navrhovat na rychlé smazání jen ten, komu příslušejí.

• Diskusní stránku je možno navrhnout na rychlé smazání jen v případě, že osiřela (tedy byla smazána její hlavní stránka), nebo když byla přesunuta jinam (tedy se změnila v přesměrování, které je ovšem u diskusních stránek nesmyslné).