Zla Kolata
| Zla Kolata/Kolac Kollata ë Keqe | |
|---|---|
 Pohled na vrchol od severozápadu | |
| Vrchol | 2534 m n. m. |
| Prominence | 100 m |
| Izolace | 1 km → Maja Kolats |
| Seznamy | Nejvyšší hory evropských zemí |
| Poznámka | nejvyšší hora Černé Hory |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Černá Hora Albánie |
| Pohoří | Dinárské hory / Prokletije |
| Souřadnice | 42°29′6″ s. š., 19°53′46″ v. d. |
  Zla Kolata | |
| Hornina | vápenec |
| Povodí | Lim → Drina → Sáva → Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zla Kolata (Kolac, albánsky Kollata ë Keqe) je hora v pohoří Prokletije na hranicích Černé Hory a Albánie. S výškou 2534 m n. m.[1] je to nejvyšší hora Černé Hory[2][3], zároveň je 16. nejvyšší horou Albánie. Je severní rozsochou hory Maja e Kollatë (2556 m) v masivu Bjeliče, který se už nachází na albánském území. Má tvar mohutného skalního zubu; vrchol je, ostatně stejně jako celý masiv Bjeliče, budován z vápence.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno hory znamená v překladu Špatná Kolata. Dalším vedlejším vrcholem masivu Bjeliče je vrchol Dobra Kolata (albánsky Kollata e mirë, česky Dobrá Kolata), která je s 2528 m n. m. druhou nejvyšší horou Černé Hory a která je jen něco málo přes 100 m na severovýchod a je oddělena sedlem 2416 m n. m. Význam slova Kolata je nejasný, ale Kolac, což je další jméno pro Kolatu, znamená v černohorštině/srbštině hromadu.[4]
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Zla Kolata se nachází na hranicích Černé Hory a Albánie, 10 km jižně od černohorského městečka Gusinje. Leží v Dinárských horách, přesněji v pohoří Prokletije, v horském celku Bělič. Je severní rozsochou nejvyššího vrcholu Bjeliče, Maja Kolats (albánsky Rodi e Kollatës nebo také Maja e Kollatë, 2556 m), který se už nachází na albánském území. Severně od hory Zla Kolata, přes malé sedlo leží Dobra Kolata, vysoká 2 528 m n. m. Zla Kolata leží necelých deset kilometrů severovýchodně od Maja e Jezercës a necelých dvacet kilometrů západně od Djeravica, dvou nejvyšších hor Prokletije.
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Zla Kolata má tvar mohutného skalního zubu. Vrchol je, ostatně stejně jako celý masiv Bjeliče, budován z vápence.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]K horskému celku Bjelič se lze dostat z černohorského městečka Gusinje na jih údolím Ropojana do vesnice Vusanje. Z Vusanje vede na vrchol Zla Kolata značená turistická stezka. Z albánské strany vede taktéž značená turistická trasa. Výchozí místo je Valbona.
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]V roce 2008 předložilo černohorské Ministerstvo cestovního ruchu a ochrany životního prostředí návrh Zákona o národních parcích, kterým se má Černohorské Prokletije stát pátým národním parkem v zemi.[3] Území připravovaného národního parku zahrnuje i vrcholy Zla a Dobra Kolata.
Okolí
[editovat | editovat zdroj]- údolí Ropojana - dlouhé ledovcové údolí, kterým protéká říčka Vruja, jedna ze zdrojnic Limu, v údolí se nachází kaňon říčky Skakavica; většina údolí leží v Černé Hoře, ale zasahuje až do Albánie
- Vusanje - malá vesnice v dolině Ropojana, stojí v ní mešita
- Dobra Kolata (2528 m n. m.), Rosni vrh (Maja e Rosit) (2524 m n. m.), Maja e Desljes (2454 m n. m.) - další vrcholy masivu Bjelič
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zla Kolata na webu Summitpost - anglicky
- ↑ HLOUŠEK, Jakub; SALIHAGIĆ-GORSKY, Mirsad; KLESLO, Michal. Bosna a Hercegovina; Černá Hora. Turistický průvodce. Vřesina: SKY, 2004. ISBN 80-86774-03-1.
- ↑ a b Pohoří Prokletije se stane pátým černohorským národním parkem. www.cerna-hora.net [online]. [cit. 2009-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-12.
- ↑ STILLINGFLEET, Derek. Virtual Mountain Tour - Zla Kolata - QTVR [online]. 2012 [cit. 2015-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-25. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Zla Kolata na Wikimedia Commons
- Zla Kolata na HoryEvropy.cz Archivováno 31. 12. 2011 na Wayback Machine.
- Tragická událost při výstupu na Zlou Kolatu na iDnes.cz
