Zinkit

Zinkit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	(Zn,Mn2+)O
Identifikace
Barva	žlutooranžová, červená, červenohnědá
Vzhled krystalu	pyramidální
Soustava	šesterečná
Tvrdost	4
Lesk	diamantový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nω = 2,013 nε = 2,029
Vryp	žlutooranžový
Hustota	5,64-5,68 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v kyselinách
Ostatní	netaví se

Zinkit (Haidinger, 1845), chemický vzorec (Zn,Mn²⁺)O (oxid zinečnatý s obsahem cca 6 % Mn), je šesterečný minerál nazývaný dle jeho chemického složení.

• metamorfní - primární minerál v metamorfovaném ložisku zinku (New Jersey, USA)
• druhotný - vzniklý oxidací jiných minerálů v ložiscích zinkových rud
• vulkanický - produkt vulkanické činnosti

Vzácně se vyskytující hemimorfní krystaly mají tvar pyramidy. Obvykle lístkovité, zrnité nebo celistvé agregáty. Dvojčatí podle {0001}.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 4, křehký, hustota 5,64-5,68 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1010}, částečná podle {0001}, lom lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: žlutooranžová, červená, červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, průhlednost: průsvitný až opakní, vryp žlutooranžový.
• Chemické vlastnosti: Složení: Zn 73,25 %, Mn 6,84 %, O 19,91 %, běžně příměsi Fe. Rozpouští se v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.

• cinabarit, rutil

• franklinit, willemit, kalcit (New Jersey, USA); zinek, sfalerit, smithsonit, hemimorfit, hausmannit, rodonit aj.

Zinkit se dnes k průmyslovým účelům netěží.

Vzácné krystaly trvale vzbuzují pozornost sběratelů. Krystaly mohou být vytvořeny také uměle jako vedlejší produkt tavení zinku. Syntetické krystaly mohou být bezbarvé nebo v odstínech tmavě červené, oranžové, žluté až světle zelené.

Vzácně se vyskytující minerál.

• Česko – Kutná Hora – staré struskové haldy v údolí říčky Vrchlice
• Slovensko – v okolí Smolníku v Košickém kraji
• Německo – Sasko – Schneeberg
• USA – světový význam měla dnes již vydobytá ložiska zinkitu ve Franklinu a Sterlinu Hillu v New Jersey (USA), kde byl minerál doprovázen bílým nebo růžovým kalcitem, zeleným willemitem, šedým tefroitem a černým franklinitem.
• a další.

• Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 504–506.
• ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Ilustrace František Rejl; Fotografie Dušan Slivka. 1. vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. S. 246. 
• Minerály a drahokamy : Vyhledávání, určování a sběr minerálů a drahokamů. Příprava vydání Miroslava Procházková; překlad Pavel Povondra; Obálku navrhla Jana Šťastná. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s., 2001. 224 s. (Velký průvodce přírodou). ISBN 80-242-0696-X. Kapitola Oxidy a hydroxidy, s. 71. 

• Seznam minerálů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zinkit na Wikimedia Commons
• (anglicky) Zinkit na webu mindat.org
• (anglicky) Zinkit na webu Webmineral
• (německy) Zinkit v atlasu minerálů
• (anglicky) Mineral data publishing (PDF)
• (česky) Zinkit na stránkách geologie.vsb.cz
• (česky) Zinkit na Leccos.com Archivováno 15. 10. 2011 na Wayback Machine.
• (česky) Zinkit na Mineral.cz