Zoran Janković
| Zoran Janković | |
|---|---|
 | |
| Župan městské občiny Lublaň | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 17. listopadu 2006 | |
| Předchůdce | Danica Simšič |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Pozitivna Slovenija (od 2011) |
| Narození | 1. ledna 1953 (71 let) Saraorci, SFRJ (dnes Srbsko) |
| Národnost | slovinsko-srbská |
| Alma mater | Univerzita v Lublani |
| Profese | politik, podnikatel a ekonom |
| Commons | Zoran Janković |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoran Janković (* 1. ledna 1953 Saraorci) je slovinský politik.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v osadě Saraorci u Smedereva v dnešním Srbsku, kde prožil své dětství. Později se rodina přestěhovala do Lublaně, kde nejprve navštěvoval základní školu, poté gymnázium a následně odpromoval na Ekonomické fakultě Univerzity v Lublani.[1] V roce 1974 si vzal za manželku Miju Virant, sestřenici Gregora Viranta.[2]
Po skončení univerzity v roce 1978 nastoupil do investičního oddělení Pošty Slovinska. Od roku 1979 zastupoval společnost Grič Zagreb, v letech 1984 až 1988 byl ředitelem společnosti Mercator Investa. Následně, do roku 1990, kdy založil společnost Electa, pracoval v řídících funkcích společnosti Emona. Do podzimu 1997 byl ředitelem společnosti Electa, poté předsedou představenstva společnosti Mercator.[3] V roce 2005 byl z funkce odvolán, což sice mělo souviset s příchodem nového vlastníka, avšak o jeho sesazení se měl zasadit i tehdejší premiér Janez Janša (SDS), jenž však jakoukoliv svou roli odmítl.[2]
Zanedlouho vstoupil Janković do komunální politiky: 22. října 2006 byl většinou hlasů zvolen v prvním kolem županem městské občiny Lublaně a jeho kandidátka získala 23 z 45 mandátů v zastupitelstvu.[4] Podobně dopadly volby i v roce 2010: Jankovič byl zvolen opět v prvním kole a jeho kandidátka získala dokonce o dva mandáty více.[5] Nedlouho po volbách v roce 2006 se Lublaň dostala do sporu s tehdejší Janšovou vládou, když v důsledku nového zákona o financování občin (od 1. ledna 2007) měla Lublaň přijít o 60 milionů €, a tak se Lublaň spolu s dalšími občinami obrátila na Ústavní soud Republiky Slovinsko, jenž některé pasáže zákona nakonec skutečně označil za protiústavní.[2]
Poté, co na podzim 2011 padla Pahorova vláda, oznámil, že se bude ucházet o funkci premiéra.[6] Janković patří mezi nejbohatší Slovince, když se jeho majetek odhaduje na necelých 31 milionů €.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zoran Janković [online]. [2011] [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. (slovinsky)
- ↑ a b c d ŽUŽEK, Aleš. Zgodba o najbogatejšem slovenskem politiku. MMC RTV SLO [online]. 2011-10-22 [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Mestna občina Ljubljana. Zoran Janković [online]. C2009 [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Ministrstvo za javno upravo, Služba Vlade Republike Slovenije za lokalno samoupravo in regionalno politiko. Mestna občina Ljubljana [online]. 2006 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-09. (slovinsky)
- ↑ Ministrstvo za javno upravo, Služba Vlade Republike Slovenije za lokalno samoupravo in regionalno politiko. Mestna občina Ljubljana [online]. 2010 [cit. 2011-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-31. (slovinsky)
- ↑ SITA. Primátor Ľubľany chce byť premiérom Slovinska. Webnoviny.sk [online]. 2011-10-11 [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Zoran Janković na Wikimedia Commons
- Fotografie
