Vladimír Železný

PhDr. Vladimír Železný
Vladimír Železný (18. září 2010)
1. předseda NEZ/DEM
Ve funkci: 6. srpna 2005 – 5. února 2015
Předchůdce	subjekt vznikl
Nástupce	subjekt zanikl
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci: 20. července 2004 – 13. července 2009
2. senátor za obvod č. 54 – Znojmo
Ve funkci: 26. října 2002 – 20. července 2004
Předchůdce	Milan Špaček
Nástupce	Milan Špaček
6. generální ředitel TV Barrandov
Ve funkci: 1. října 2013 – 12. března 2014
Předchůdce	Jaromír Soukup
Nástupce	Marcela Hrdá
1. generální ředitel TV Nova
Ve funkci: 4. února 1994 – 14. května 2003
Nástupce	Petr Dvořák
Stranická příslušnost
Členství	NEZ/DEM (2005–2015)
Nestraník
v EP	za NEZ (2004–2005)
v Senátu	za NEZ (2002–2004)
do Senátu	za Trikolóra (2020)
Narození	3. března 1945 (79 let) Samara Sovětský svaz
Choť	Marta Davouze (do 2001) Konstancie Železná (od 2003)
Rodiče	Teodor Železný
Děti	David Železný Jakub Železný Ester Železná Benjamin Železný
Sídlo	Praha a Brusel
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	politik, spisovatel, novinář, podnikatel, publicista, fotograf a scenárista
Náboženství	judaismus
Webová stránka	vladimirzelezny.cz
Commons	Vladimír Železný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Železný (* 3. března 1945 Kujbyšev, SSSR) je český žurnalista, podnikatel a politik.

Narodil se na konci 2. světové války v ruském Kujbyševu, kde si jeho otec Todres Eisenkraft (1916–1991),^[1][2] příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu, léčil zranění, která utrpěl při bojích pod Charkovem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. V roce 1964 začal studovat na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v Praze (dnešní FSV UK)^[3] obor sociologie-publicistika.

V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Poté odjel do Spojeného království, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1970 dokončil své studium FSVP UK (Institut osvěty a novinářství se mezitím přejmenoval přes Fakultu osvěty a novinářství na Fakultu sociálních věd a publicistiky, FSVP) a získal titul PhDr.

V období normalizace působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimo jiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín.

Pod pseudonymem Vladimír Silný psal Vladimír Železný scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů.

Po sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém.

4. února 1993 získala společnost CET 21 s Železného projektem od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání licenci na vysílání celoplošného kanálu. Železný v projektu nabízel televizi s kulturním programem ve stylu ČT2. Televize Nova s pomocí amerického investora CME začala vysílat v únoru 1994, přesně rok od udělení licence, a její vysílací schéma bylo velmi odlišné od vítězného projektu. Přesto se však Vladimíru Železnému nikdo nepostavil a ten mohl začít budovat své mediální impérium. Nova se stala brzy nejsledovanějším kanálem v Česku. Železný měl v televizi svůj vlastní pořad Volejte řediteli, kde odpovídal na dotazy divákům, ale také komentoval politiku nebo některá rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.^[4] Kvůli tomu bylo proti němu vedeno v roce 1998 řízení o odebrání licence, které však bylo později zastaveno. Pořad skončil až s koncem Železného ve funkci ředitele TV Nova.

V roce 1999 se ve zlém rozešel s investorem CME a přestěhoval televizi z Měšťanské besedy na Barrandov. Kvůli tomu se konaly tři mezinárodní arbitráže. Podle jedné Železný investora svým jednáním nepoškodil, ale tribunál nařídil zúčastněným stranám vzájemně si navrátit plnění smlouvy o prodeji akcií společnosti Nova Consulting, a.s. (držela 1% podíl v CET 21) – CME vrátila akcie a Železný zhruba miliardu korun. V dalších dvou arbitrážích se CME soudila s Českou republikou kvůli špatné ochraně investic. Podle první z nich český stát zahraničního investora nepoškodil, druhou arbitráž stát však prohrál a musel zaplatit zhruba 10 miliard korun.

V roce 2002 firma PPF Petra Kellnera koupila od původních společníků CET 21 (Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petera Hunčíka) jejich podíly (sdružené pod VILJA, a.s.), a stala se tak majoritním vlastníkem držitele licence TV Nova. PPF později uhradila dluhy z arbitráže. 14. května 2003 byl Železný z postu ředitele televize odvolán.^[5]

Do politiky vstoupil Vladimír Železný v roce 2002 kandidaturou do Senátu v obvodu č. 54 – Znojmo za hnutí NEZÁVISLÍ. Ve volbách v roce 2002 jako jediný kandidát získal nadpoloviční počet hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole.

V roce 2004 kandidoval za hnutí NEZÁVISLÍ do Evropského parlamentu. Hnutí získalo překvapivě 2 křesla, a Železný se tak stal europoslancem.

O rok později založil novou politickou stranu Nezávislí demokraté a byl zvolen jejím předsedou.^[6] Jako lídr pak kandidoval o rok později ve sněmovních volbách. Strana však získala jen něco málo přes 36 tisíc hlasů, což je 0,68 % ze všech platných lístků a žádný z jejich kandidátů se do sněmovny nedostal.^[7]

V lednu 2009 Železný v Česku zaregistroval značku Libertas.cz jako českou pobočku euroskeptické strany Libertas.eu, založené irským podnikatelem Declanem Ganleyem.^[8] V březnu 2009 bylo ohlášeno, že nová strana bude kandidovat do Evropského parlamentu pod vedením Vlastimila Tlustého.^[9] 13. května republiková rada koalice Libertas.cz a Nezávislých demokratů rozhodla, že Vladimír Železný bude dvojkou na kandidátní listině Libertas.cz právě za Vlastimilem Tlustým. Tématem jejich rozhodnutí bylo i to, zdali by Železný měl kandidovat i přes to, že je pravomocně odsouzený za trestný čin krácení daní.^[10]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval za Nezávislé demokraty (NEZ/DEM) v obvodu č. 54 – Znojmo a pokoušel se tak o návrat do Senátu PČR v obvodu, v němž už jednou senátorem byl.^[11] Se ziskem 9,05 % hlasů však skončil na 6. místě, a nepostoupil tak ani do kola druhého.^[12]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za hnutí Trikolóra v obvodu č. 54 – Znojmo,^[13][14] ale opět nepostoupil do druhého kola, když v prvním kole skončil na posledním 7. místě se ziskem 2,87 % hlasů.^[15]

V srpnu 2007 byl Vladimír Železný odsouzen k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody a k maximální možné, pětimilionové pokutě za to, že při dovozu obrazů spolu s galeristou George Novotnym připravili stát na daních o téměř šest milionů korun.^[16] Rozsudek je pravomocný a Ústavní soud odmítl i Železného stížnost.^[17]

Vladimír Železný čelil před soudy ještě dvěma dalším obviněním. Jednalo se o údajné poškozování věřitele, když se Železný zbavoval fiktivně majetku, aby nemusel platit dluh svému věřiteli a bývalému partnerovi – firmě CME. Další obvinění se týkalo daňového úniku, kterého se měl dopustit tím, že nezaplatil daň z prodeje svého obchodního podílu ve firmě CET 21. V obou případech ho vrchní soud zprostil obžaloby.^[17]

V únoru 2012 média informovala o tom, že Železný vstoupil menšinovým vlastnickým podílem do společnosti vlastnící licenci na TV Pohoda. V té době držel podíl i ve společnostech Digital Broadcasting, Pohoda Top Media a dalších. Radim Pařízek, vlastník Rádia Čas tehdy uvedl, že mu Železný pomáhá s projektem televize Pohoda už šest let.^[18]

V listopadu 2013 nastoupil do funkce generálního ředitele TV Barrandov. Nahradil v ní Jaromíra Soukupa, který se vedení ujal v červnu téhož roku.^[19] Mimo jiné prodloužil hlavní zpravodajskou relaci a zavedl pořad Volejte Železnému. Po pěti měsících ve funkci však skončil a jeho nástupkyní se stala Marcela Hrdá, dosavadní předsedkyně představenstva vydavatelství Empresa Media, pod něž TV Barrandov spadá.^[20]

V roce 2017 se stal spoluvlastníkem připravované zpravodajské televize z24.

V roce 1999 od něj odešla jeho první manželka Marta. Teprve po 2 letech, v lednu 2001, se s odchodem manželky smířil, přistoupil na rozvod a manželství bylo rozvedeno.

Dne 28. listopadu 2003 se oženil s Konstancií Záhorkovou,^[21] o třicet dva let mladší bývalou sekretářkou.

S první manželkou Martou má dva syny, staršího Davida (1969 – 2023)^[22] a mladšího Jakuba (* 1973), jenž v současnosti působí jako moderátor publicistických pořadů České televize. Starší syn, který působil jako podnikatel v gastronomii, galerista, kurátor a mecenáš umění, podlehl v roce 2023 rakovině žaludku.^[23]

S druhou manželkou Konstancií má dceru Ester^[24] a syna Benjamina.

Vladimír Železný v jednom interview a „on-line chatu s osobností“ tvrdil, že se považuje za neortodoxně věřícího žida, s velkými sympatiemi k Izraeli.^[25]

Vladimír Železný je sběratel výtvarného umění. Například v roce 2005 koupil na aukci za 3,6 milionu korun obraz od Rudolfa Kremličky z roku 1919 s názvem Po koupeli.^[26] Kromě toho mezi jeho záliby patří i víno, vinohradnictví a sportovní střelba.

• Martin Maňák: Dynastie Železných, Formát, Praha 1999, ISBN 80-86155-44-7
• Vladimír Železný: Štvanice: tu televizi nedáme!, Knihcentrum, Praha 1999, ISBN 80-86054-85-3

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Železný na Wikimedia Commons
• Osoba Vladimír Železný ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Železný
• Oficiální stránky
• Článek o Železném na BBC