Vilém Vřesovec z Vřesovic
| Vilém Vřesovec z Vřesovic | |
|---|---|
| Narození | 1600 nebo 1572 |
| Úmrtí | 1640 |
| Povolání | komorník |
| Choť | Anna Ludmila ze Salmu |
| Děti | Jan Vikart Vřesovec z Vřesovic |
| Rodiče | Jan Vojtěch z Vřesovic |
| Příbuzní | Sabina Žofie Kišperská z Vřesovic a Volf Ilburk Vřesovec z Vřesovic (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vilém Vřesovec hrabě z Vřesovic a na Touchovicích (německy Wilhelm von Wřesowitz, 1572 – 1640[1]) byl český šlechtic z rodu pánů z Vřesovic, jako politik činný v 16. a 17. století.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Jana Vřesovce z Vřesovic († 1605), který zastával úřady královského rady, pukrabího Hradeckého kraje a v letech 1594–1603 je uváděn jako nejvyšší lovčí.[2] Vilém Vřesovec z Vřesovic měl sourozence Vlka Ilburka (1575–1634) a Sabinu Žofii, později provdanou za Jana Adama Hrzána z Harasova († 1655), která byla matkou Jana Adama Hrzána z Harasova (1625–1681), královského lovčího a krajského hejtmana.
Vilém Vřesovec z Vřesovic je k roku 1598 uváděn jako výběrčí daní Žateckého kraje, v letech 1612–1618 byl nejvyšší mincmistr Českého království.[2] V roce 1618 byl vyhnán vzbouřenci a musel opustit zemi. Po bitvě na Bílé hoře se však vrátil a získal pozici prezidenta komory v letech 1625–1628 a znovu zastával nejvyšší pozici v mincovním úřadu.[3]
Za 120 tisíc rýnských zlatých odkoupil rozsáhlé Nekmířské panství, Dolní Bělou zkonfiskované Diviši Markvartovi z Hrádku za účast na stavovském povstání.[4] Nekmířská tvrz však v roce 1620 vyhořela a celé panství velmi strádalo třicetiletou válkou. Podle popisu z roku 1645 byly vesnice liduprázdné, Nekmíř, Bělá a Podmokly téměř zničeny. Poničená panství zatížené četnými dluhy v roce 1640 zdědil Vilémův syn Jan Vikart.
V roce 1622 zdědil po Jiřím Albrechtu Bryknarovi z Brukštejna ves Solopisky. Ta v roce 1630 přešla do vlastnictví zbraslavského kláštera, kde zůstala až do zrušení poddanství.
Vilém Vřesovec z Vřesovic je také zmiňován v artikulích z období vlády Rudolfa II.[5] Je zapsán jeho podíl na hanobení pozůstatků Jana Žižky z Trocnova: …celé šestnácté století ležel Žižka v Čáslavi (v hrobce) více méně klidně… …V roce 1623 přijíždí do Čáslavě Vilém Vřesovec, mincmistr z Kutné Hory, aby provedl dílo zkázy. Kamennou tumbu přikázal rozkopat a Žižkovy ostatky zničit.[6] Patrně se mu to nepovedlo, protože hrobka byla prázdná.
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl ženatý s Annou Ludmilou ze Salmu. Měl syna Jana Vikarta (asi 1624–1659), který působil ve švédských službách v hodnosti generálmajora během švédské invaze do Polska.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Wrzesowitz, Wolfgang (1575–1634), Oberstjägermeister – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ a b FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 128.
- ↑ FUČÍKOVÁ, Eliška (ed.). Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze: Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre. Praha: Panorama, 1989. 136 s. S. 128.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nekmíř – zámek, s. 228–229.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/snemy/v070/1589/t027100.htm
- ↑ http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/222261
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- BLKÖ:Wřesowitz, Wilhelm von – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (německy)
