[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Vespersaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVespersaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 90 až 85 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosilie distální části pravé nohy vespersaura.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
Infrařádceratosauři (Ceratosauria)
NadčeleďAbelisauroidea
ČeleďNoasauridae
PodčeleďNoasaurinae
RodVespersaurus
Langer et al., 2019
Typový druh
Vespersaurus paranaensis
Langer et al., 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vespersaurus byl rod malého teropodního dinosaura, žijícího na území jižní Brazílie v období rané svrchní křídy (asi 90 až 85 milionů let před současností).[1]

Obýval pravděpodobně pouštní oblasti a byl k tomuto způsobu života přizpůsoben. Fosilní otisky podivných úzkých stop, objevené již v 70. letech 20. století v oblasti Cruzeiro de Oeste, mohly být vytvořeny právě tímto dinosaurem nebo jeho přímým evolučním předkem.[2] Domovinou tohoto dinosaura byla pravděpodobně obří pravěká poušť zvaná Botucatu, která existovala již mnohem dříve v období jury.[3]

V sedimentech geologického souvrství Botucatu byly objeveny také fosilní otisky stop dalších obratlovců, jako jsou například různé druhy ještěrů.[4] V roce 2023 byl ze stejného geologického souvrství popsán také nový dinosauří ichnotaxon (představující fosilní stopy rychle běžícího teropoda), který byl na počest amerického paleontologa Jamese Farlowa popsán jako Farlowichnus rapidus.[5]

Popis a objev

[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o menšího (jen asi 1,5 metru dlouhého a kolem 15 kg vážícího) dravého dinosaura z čeledi Noasauridae. Jeho fosilie byly objeveny v tzv. geologické skupině Bauru (souvrství Rio Paraná) a formálně byly popsány týmem paleontologů v červnu roku 2019.[6] Zajímavým anatomickým rysem je funkční jednoprstost (monodaktylie), což znamená, že při chůzi spočívala hmotnost těla tohoto dinosaura na jediném prstě obou zadních končetin.[7]

Ve stejném ekosystému žil také další noasauridní teropod rodu Berthasaura, formálně popsaný roku 2021.[8]

Zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Vespersaurus spadal podle provedené fylogenetické analýzy do kladu (podčeledi) Noasaurinae. Blízkým příbuzným druhu V. paranaensis byl zřejmě argentinský noasaurid druhu Velocisaurus unicus.

  1. Gabriel Gonzalez Barbosa, Max Cardoso Langer, Neurides de Oliveira Martins & Felipe Chinaglia Montefeltro (2023). Assessing the palaeobiology of Vespersaurus paranaensis (Theropoda, Noasauridae), Cretaceous, Bauru Basin – Brazil, using Finite Element Analysis. Cretaceous Research. 105594. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105594
  2. https://phys.org/news/2019-06-desert-dwelling-carnivorous-dinosaur-brazil.html
  3. Maria Izabel Lima de Manes, Rafael Costa da Silva & Sandro Marcelo Scheffler (2021). Dinosaurs and rivers on the edge of a desert: A first recognition of fluvial deposits associated to the Botucatu Formation (Jurassic/Cretaceous), Brazil. Journal of South American Earth Sciences. 103339. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103339
  4. Buck, P. V.; et al. (2022). Lacertoid tracks from the Botucatu Formation (Lower Cretaceous) with different locomotor behaviors: A new trackmaker with novel paleoecological implications. Journal of South American Earth Sciences. 103825. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.103825
  5. Leonardi, G.; et al. (2023). Farlowichnus rapidus new ichnogen., new ichnosp.: A speedy and small theropod in the Early Cretaceous Botucatu paleodesert (Paraná Basin), Brazil. Cretaceous Research. 105720. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2023.105720
  6. Max Cardoso Langer; et al. (2019). A new desert-dwelling dinosaur (Theropoda, Noasaurinae) from the Cretaceous of south Brazil. Scientific Reports 9, Article number: 9379. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-45306-9
  7. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 158)
  8. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-2021-novy-objeveny-ptakojester.A220121_142228_veda_vse

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]