Velké Losiny (zámek)

Zámek Velké Losiny
Zámek Velké Losiny
Základní informace
Sloh	renesanční, barokní, empírový
Výstavba	16. století
Materiál	Zdivo
Další majitelé	Žerotínové, Lichtenštejnové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Velké Losiny, Česko Česko
Ulice	Zámecká
Souřadnice	50°1′23,9″ s. š., 17°1′52,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	45552/8-1191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Velké Losiny se nachází v obci Velké Losiny v okrese Šumperk, v geomorfologickém celku Hanušovická vrchovina. Zdejší renesanční zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze.

Místo proslulo nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly v letech 1678–1696 a padlo jim za oběť 56 osob (mezi nimi byl například i katolický duchovní Kryštof Lautner). Tyto procesy se staly předlohou pro knihu od spisovatele Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Podle tohoto díla byl natočen roku 1969 i stejnojmenný film režiséra Otakara Vávry.

Areál zámku je památkově chráněn,^[1] v roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou.^[2] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Předchůdcem dnešního zámku byla vodní tvrz, která patrně vznikla již někdy ve 14. století. Roku 1496 získali tvrz Žerotínové. Stará tvrz ale novým majitelům nevyhovovala a tak začala být roku 1531 přestavována na renesanční zámek. Iniciátorem přestavby byl Jan mladší ze Žerotína. Tento velmož se zasloužil o vznik nedaleké papírny a také nechal vybudovat velkolosinské lázně.

V období náboženských nepokojů se losinští Žerotínové postavili na stranu protestantských stavů, ale po jejich porážce přišli o tři čtvrtiny svého majetku - poslední čtvrtinu měli prodat. Na svých losinských statcích ale zůstali, a dokonce je v roce 1642 od Habsburků za 100 000 zlatých vykoupili zpět s podmínkou, že do tří měsíců přestoupí na katolickou víru. Jan Jetřich ze Žerotína a jeho bratr Přemek II. tak však nikdy neučinili. Učinil tak až Přemek III., syn Přemka II. Ten, ze strachu před církevními hodnostáři, odmítl svého otce pohřbít v rodinné hrobce (jeho tělo bylo pohřbeno losinskými sedláky). Přemek III. zahájil raně barokní přestavbu zámku, ale již ji nedokončil (zemřel roku 1673).

Jako regentka dvou nezletilých Přemkových dětí a správkyně pozůstalosti se k moci dostala Přemkova sestra Angela Sibylla z Galle, rozená Žerotínová, na jejíž popud byly rozpoutány čarodějnické procesy, které vedl samozvaný inkvizitor a kandidát práva Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Toto běsnění zastavil až plnoletý Jan Jáchym ze Žerotína roku 1696. Jan Jáchym byl vlivný šlechtic, mimo jiné císařský komoří a přísedící nejvyššího soudu pro Moravu. Za jeho působení byl zámek rozšířen o dvoupodlažní barokní křídla s arkádovými ochozy. Úpravy pokračovaly i po smrti Jana Jáchyma.

Na počátku 19. století se zdejší Žerotínové dostali do finanční tíže a tak zámek prodali Lichtenštejnům. Po osvobození v roce 1945 získal zámek stát.

• GÁBA, Zdeněk – BERKOVÁ, Miluše (red.): Velké Losiny. 650 let, Šumperk 2001
• KRČÁLOVÁ, Jarmila: Renesanční architektura v Čechách a na Moravě, in: Dějiny českého výtvarného umění II/I, Praha 1989, s. 6–69
• VOJKOVSKÝ, Rostislav: Velké Losiny: zámek severně od Šumperka, Dobrá 2005
• VLKOVÁ, Markéta: Velké Losiny - žerotínský zámek v kontextu středoevropské renesanční architektury, bakalářská práce, FF UPOL, Olomouc, 2018

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Velké Losiny na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Ukradené srdce (dokument o Žerotínech odehrávající se na zámku)