Vatroslav Jagić

Vatroslav Jagić
Narození	6. července 1838 Varaždín
Úmrtí	5. srpna 1923 (ve věku 85 let) Vídeň, Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Varaždin City Cemetery (46°18′36″ s. š., 16°19′35″ v. d.)
Povolání	jazykovědec, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, klasický filolog, filolog a slavista
Alma mater	Vídeňská univerzita
Témata	filologie, slavistika, lingvistika, archeografie a literární věda
Ocenění	Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1908) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Děti	N. von Jagic
Vlivy	Juraj Križanić
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatroslav von Jagić (6. července 1838 Varaždín – 5. srpna 1923 Vídeň) byl chorvatský slavista.

Základní školu a gymnázium navštěvoval v rodném Varaždínu, ale gymnázium zakončil v Záhřebu. Od roku 1856 studoval filologii ve Vídni. Po absolvování se vrátil do Záhřebu, kde v letech 1860–1870 vyučoval na tamním gymnáziu. V roce 1869 byl zvolen členem Jugoslávské akademie věd a umění a dopisovatelem Ruské akademie věd. V roce 1871 byl z politických důvodů propuštěn ze záhřebského gymnázia.

O dva roky později se stal profesorem slavistiky na oděské univerzitě. Roku 1874 nastoupil na Humboldtovu univerzitu v Berlíně jako profesor slavistky. V roce 1880 přešl na univerzitu do Petrohradu. Po šesti letech se vrátil na Univerzitu do Vídně a stal se nástupcem svého někdejšého profesora France Miklošiče. Zde působil do odchodu do důchodu roku 1908. Zemřel ve Vídni 5. srpna 1923, ale pochován je v rodném Varaždíně v Chorvatsku.

Jagičova korespondence s českým jazykovědcem Antonínem Matzenauerem je dochována v Rakouské národní knihovně ve Vídni a v Moravském zemském archivu v Brně.^[1]

• Deklinacija imena samostavnoga kako se razvi u staroslovenskom-srbskom-hrvatskom jeziku (1862)
• Gram. jezika hèrvatskoga, osnovana na starobugarskoj slovenštini. Dio pèrvi. Glasovi. (1864)
• Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih književnih starinah sastavljeni za sedmi i osmi gimn. razred. I. II. (1864–1866)
• Historija književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga. I. Staro doba (1867)
• Prilozi k historiji književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga (1868)
• Opisi i izvodi iz nekoliko južnoslovinskih rukopisa (1873, 1874, 1877 a 1878)
• Quattuor evangeliorum codex Zographensis (1879)
• Zakon Vinodolskij (1880)
• Specimina linguae palaeoslovenicae (1882)
• Menaea Sept. Octobr. Novembris (1886)
• Kritičeskija zamětki po istoriji russkago jazyka (1889)
• Svetostefanski christovulj kralja Stefana Uroša II. Milutina (1890)
• Statut Poljički (1890)
• Missale glagoliticum Hervojae ducis Spalatensis (1891)
• Razum i filosofija iz srpskich kniževnich starina (1892)
• Die Menandersentenzen in der altkirchenslav. Übersetzung (1892)
• Das byzantinische Lehrgedicht Spaneas i. d. altkirchenslav. Übersetzung (1892)
• Slavische Beiträge zu den biblischen Apokryphen. I. Die altkirchenslav. Texte des Adambuches (1893)
• Glagolitica II. Grškovićev odlomak glagolskog apostola (1893)
• Der erste Cetinjer Kirchendruck vom Jahre 1494. Erste Hälfte: Bibliographisch-Kritisches. Zweite Hälfte: Griechisch-slavisches Glossar (1894)
• Die Geheimsprachen bei den Slaven. I. Bibliographie des Gegenstandes und die slavischen Bestandtheile (1895)
• Ruska književnost u osamnaestom stoljeću (1895)
• Codex slovenicus rerum grammaticarum čili lépe Razsužděnija južnoslavjanskoj i russkoj stariny o cerkovnoslavjanskom jazykě (1895)
• Veteris testamenti prophetarum interpretatio istro-croatica saeculi XVI. (1897)
• Die Aufgaben der Erforschung der südslavischen Dialekte, erläutert an dem Verhältnisse der serbokroatischen Schriftsprache zur bosnisch-hercegovinischen Mundart (1897)
• Spomeni mojego života (1930)

• MILOJKOVIĆ, Andelka. Sedamdeset godina po smrti Vatroslava Jagića ili jugoslovenski fin de siècle velikog slaviste. In: Bohemistika-sorabistika-polonistika – jihoslovanská miscelanea. Práce z dějin slavistiky. 17. Praha: Euroslavica, 1994 s. 113–120.
• Oslava 70. narozenin a zároveň i opuštění universitní katedry vídeňské prof. Vatroslavem Jagićem. Český časopis historický. 1908, sv. 14, č. 3, s 374. ISSN 0862-4356.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vatroslav Jagić
• Vatroslav Jagić v Ottově slovníku naučném^{[nedostupný zdroj]}
• Vatroslav Jagić v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Österreichisches Biographisches Lexikon
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatroslav Jagić na Wikimedia Commons
• Autor Vatroslav Jagić ve Wikizdrojích