Vodní nádrž Nechranice
| Vodní nádrž Nechranice | |
|---|---|
 Nechranická přehrada | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okresy | Chomutov |
| Obce | Březno, Chbany |
| Katastry | Březno u Chomutova, Poláky, Vadkovice, Vikletice |
  Vodní nádrž Nechranice | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′47″ s. š., 13°23′41″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 1961–1968 |
| Rozloha | 13,38 km² |
| Objem | 287 632 000 m³ |
| Max. hloubka | 46 m |
| Parametry – hráz | |
| Hráz | sypaná, zemní |
| Kóta | 274,5 m n. m. |
| Délka | 3280 m |
| Šířka | 9 m |
| Výška | 47,5 m |
| Ostatní | |
| Typ | přehradní nádrž |
| Přítok vody | Ohře |
| Odtok vody | Ohře |
| Říční km | 103,44 |
| Zdroj pitné vody | ne |
| Přístupná | ano |
| DIBAVOD ID | 113021210001.0 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Nádrž vodního díla Nechranice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 20. září 2004 |
| Vyhlásil | Vláda ČR |
| Nadm. výška | 270 m n. m. |
| Rozloha | 1192 ha |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Chomutov |
| Další informace | |
| Kód | 2275 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní nádrž Nechranice je s rozlohou 1338 ha pátá největší přehradní nádrž České republiky a také přehradní nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě (3280 metrů).
Byla vybudována na řece Ohři v letech 1961 až 1968, zejména jako zdroj vody pro nedaleké elektrárny v Tušimicích. Je také využívána k rekreaci. Její část byla vyhlášena Ptačí oblastí a je součástí soustavy Natura 2000.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Leží v severních Čechách v okrese Chomutov, mezi městy Kadaň, Chomutov a Žatec. Levá (severní) část nádrže i celá hráz spadá do katastrálního území Březno u Chomutova (do nějž patří i vesnice Nechranice nacházející se bezprostředně pod hrází), jižní část nádrže je rozdělena do katastrálních území Vikletice, Vadkovice a Poláky (patřících k obci Chbany). Na západní a severozápadní straně končí u břehu nádrže katastrální území obce Rokle a kadaňské katastrální území Tušimice.
Severozápadně od nádrže se nachází Běšický chochol, popílkoviště a Elektrárna Tušimice II, na západě rozvodna Hradec u Kadaně. Okolními sídly jsou Březno na severu, osada Kopeček, obce Střezov a Holetice na severovýchodě, Vičice, Stranná, Nechranice, Soběsuky a Roztyly na východě, Chbany a Přeskaky na jihovýchodě, Vikletice, Vadkovice, Malé Krhovice a Poláky na jihu, Hořenice na jihozápadě a Nová Víska u Rokle na západě.
Výstavba a zatopení byla příčinou zániku vesnic Běšice, Chotěnice, Čermníky, Dolany, Drahonice a Lomazice. Zatopeny byly pozůstatky části železniční trati Žabokliky – Březno u Chomutova provozované v letech 1873 až 1879.
Jižně od přehrady vede silnice silnice II/225, z níž se nad Malými Krhovicemi odděluje silnice III/22512 vedoucí přes hráz. Při jejím severním konci se kříží se silnicí II/568. Ta vede z Kadaně do Března, téměř v celé délce ji kopíruje březenská část Kadaňsko-tušimické dráhy.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Hydrologické údaje
[editovat | editovat zdroj]Vodní nádrž shromažďuje vodu z povodí o rozloze 3590 km², ve dlouhodobý roční průměr srážek je 722 milimetrů. Průměrný roční průtok je 30,7 m³/s a neškodný odtok dosahuje 170 m³/s.[1]
| N | 1 | 5 | 10 | 50 | 100 |
|---|---|---|---|---|---|
| Průtok (m³/s) |
199 | 372 | 453 | 657 | 753 |
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Vodní hladina s přilehlými břehy je chráněna jako ptačí oblast Nádrž vodního díla Nechranice vyhlášená 20. října 2004 k ochraně husy polní (Anser fabalis) a dalších druhů zimujících vodních ptáků. Ptačí oblast měří 1 191,48 hektarů a nachází se v nadmořské výšce 270 metrů. Zasahuje do katastrálních území Březno u Chomutova, Poláky, Rokle, Tušimice, Vadkovice a Vikletice a v malé míře se překrývá s přírodní památkou Želinský meandr a s přírodní rezervací Běšický chochol (resp. se stejnojmennými evropsky významnými lokalitami).[2]
Vodní elektrárna
[editovat | editovat zdroj]Archeologické nálezy
[editovat | editovat zdroj]V roce 2015 odkryli archeologové na břehu přehrady 48 středověkých hrobů z 12. století. Průzkum raně středověkého pohřebiště v Polákách byl umožněn nízkou hladinou vody v nádrži. Odborníci předpokládají, že v lokalitě může být dalších až 200 hrobů a zbytky kostelíku.[3]
Rybolov
[editovat | editovat zdroj]Nejdelší v nádrži ulovené štiky měřily až 135 centimetrů. Jedním z rybářů, který takovou štiku ulovil a zároveň zde o lovu ryb natočil filmový dokument, je Jakub Vágner.[4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bezpečnostní přeliv
-
Rozražeč vody
-
Pohled z hráze na věžový objekt
-
Sypaná hráz s Krušnými horami v pozadí
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-24. S. 51.
- ↑ Nádrž vodního díla Nechranice [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ U Nechranické přehrady našli archeologové desítky hrobů ze 12. století [online]. Česká televize, 2015-11-27 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní. iDNES.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu vodní nádrž Nechranice na Wikimedia Commons
- Údaje o nádrži na stránkách Povodí Ohře
- Popisy a fotografie bývalých vesnic na serveru Zaniklé obce
- Dokument Stavba vodního díla Nechranice, Krátký film Praha, youtube, 17:05 min.
