Vřetenuška obecná
Vřetenuška tužebníková | |
---|---|
Vřetenuška tužebníková | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | Pterygota |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Podřád | Glossata |
Čeleď | vřetenuškovití (Zygaenidae) |
Podčeleď | vřetenušky (Zygaeninae) |
Rod | vřetenuška (Zygaena) |
Binomické jméno | |
Zygaena filipendulae (Linné, 1758) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae (Linné, 1758)), někdy také vřetenuška tužebníková, je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi noční motýly s denní aktivitou.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.
Housenky jsou zelené s černými a žlutými skvrnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.[1][2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Geograficky je rozšířena v Evropě a Přední Asii, zasahuje až do Skandinávie. V areálu rozšíření vytváří mnoho lokálních forem.[3] Preferuje luční biotopy. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Imago lze pozorovat od června do srpna.[1]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Způsob života
[editovat | editovat zdroj]V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.[1]
Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.[4]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Motýl klade žlutá, oválná vajíčka v řadách na rub listů živných rostlin. Přezimuje housenka, která si přede sírově žlutý, pergamenovitý zámotek vřetenovitého tvaru na stéble trávy.[1]
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Housenky vřetenušky obecné se živí listy bobovitých rostlin, nejčastěji na štírovníku růžkatém a čičorečce pestré.[3]. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e STICHMANN, Wilfried, KREZTSCHMAR, Erich. Svět zvířat kolem nás : Průvodce evropskou zvířenou. Thea Větrovská. [s.l.] : [s.n.], 1996. 446 s. ISBN 80-85805-62-6. str. 324
- ↑ FELIX, Jiří, HÍSEK, Květoslav. Naší přírodou krok za krokem : Zvířata. [s.l.] : [s.n.], 1995. 239 s. ISBN 80-00-00264-7. str. 80
- ↑ a b HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rendy.eu [online]. [cit. 2007-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu vřetenuška obecná na Wikimedia Commons
- Galerie vřetenuška obecná na Wikimedia Commons
- BioLib.cz – Zygaena filipendulae (vřetenuška tužebníková) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.