Vítězný oblouk (kostel)

Vítězný oblouk (nebo také triumfální oblouk) je v rané křesťanské architektuře termín, kterým se označuje velký oblouk nad otvorem v příčné zdi mezi chrámovou lodí, chórem nebo apsidou. Umožňuje pohled z chrámové lodi do kněžiště na oltář a apsidu. Je vytvořen tehdy, když je mezi podélnou lodí a apsidou vložena ještě loď příčná. Vítězný oblouk nelze zaměňovat se zadní koncovou stěnou baziliky, která obklopuje otvor do apsidy. Jestliže tedy kostel nemá chór, jedná se o oblouk apsidy.^[1]

V rané křesťanské architektuře byly přední strany triumfálních oblouků obrácené ke komunitě obvykle pokryty vzácnou mozaikou. Na ní byly většinou vyobrazeny triumfální Kristus, apoštolové nebo biblické příběhy.

Známé příklady triumfálních oblouků:

• Lateránská bazilika (San Giovanni in Laterano)
• Bazilika svatého Vavřince za hradbami (San Lorenzo fuori le mura)
• Bazilika svatého Pavla za hradbami (Basilica di San Paolo fuori le mura)
• Bazilika Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore)
• Bazilika svaté Praxedy (Santa Prassede)

Odvozeně od raně křesťanské architektury se ve středověké architektuře za vítězný oblouk označuje oblouk vchodu do chóru. Obvykle se jedná o východní oblouk křížení. Ve vítězném (triumfálním) oblouku býval umístěn vítězný kříž s dřevěnou sochou ukřižovaného Krista jako symbol Boha v lidské podobě, který nemůže trpět a který z kříže lidstvu kraluje.

• 
  Bazilika svaté Praxedy, Řím, Itálie
• 
  Vítězný oblouk v bazilice svatého Pavla za hradbami z 5. století, Řím
• 
  Triumfální oblouk s vítězným křížem v bazilice Perros-Guirec, Francie
• 
  Vítězný oblouk ve farním kostele Bermatingen, Německo

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Triumphbogen (Kirchenbau) na německé Wikipedii, Arc triomphal na francouzské Wikipedii a Triomfbôge (tsjerke) na západofríské Wikipedii.

• Hugo Brandenburg: Die frühchristlichen Kirchen in Rom. Schnell & Steiner, Regensburg 2005, ISBN 3-7954-1656-6..

• Sakrální stavba

• Triumphbogenv lexikonu wissen.de, německy