Ulrich Graf

Ulrich Graf
Ulrich Graf
Stranická příslušnost
Členství	Národně socialistická německá dělnická strana; Německá dělnická strana
Narození	6. července 1878; Bachhagel
Úmrtí	3. března 1950 (ve věku 71 let); Mnichov
Profese	politik a voják
Ocenění	Řád krve
Commons	Ulrich Graf (NSDAP)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulrich Graf (6. července 1878, Bachhagel, Německé císařství – 3. března 1950, Mnichov, SRN) byl německý nacistický politik a jeden ze zakladatelů Schutzstaffel (SS).

Při Pivním puči bránil Hitlera, kvůli čemuž málem přišel o život.

Život

Mládí a raná léta ve straně

Vyučil se mlynářem a v roce 1896 vstoupil do armády. Šlo zároveň o amatérského zápasníka a řezníka. V roce 1904 odešel z armády. Odešel do Mnichova, kde pracoval jako úředník a poté jako zaměstnanec potravinové banky.

Po první světové válce vstoupil do Německé dělnické strany (DAP), v níž byl i neznámý vysloužilý desátník Adolf Hitler. Ten se poté vyšvihl v hierarchii strany, až se stal jejím předsedou. V roce 1921 vstoupil do nově vzniklé^[zdroj?] NSDAP (měl legitimační číslo 2882). Od té doby byl stálým společníkem a ochráncem Adolfa Hitlera.

Pivní puč

Dne 9. listopadu 1923 se účastnil Pivního puče. Když se na pochodu Mnichovem objevily policisté a vytáhli pušky, začal na ně Graf křičet: „Nestřílejte, jeho excelence Ludendorff se blíží!“ Policisté však vytáhli zbraně a začali střílet. Vrhl se před Hitlera a sám schytal kulku do hrudi. Těžké zranění však dokázal přežít. Kdyby zůstal stát na místě, pravděpodobně by byl Hitler zastřelen.

Díky svému zranění se vyhnul trestnímu stíhání a následnému vězení. V prosinci 1924 působil v Mnichovské městské radě. Roku 1925 se stal jedním ze zakladatelů Schutzstaffelu (SS).

V roce 1935 se stal radním Mnichova a roku 1936 se stal členem Reichstagu. Na Hitlerovy narozeniny 20. dubna 1943 se stal SS-Brigadeführerem. Od Heinricha Himmlera dostal knihu Dlouhý vlak na východ s poděkováním za záchranu Hitlerova života před 20 lety.

Druhou světovou válku přežil. V roce 1948 byl odsouzen k pěti letům nucených prací. Propuštěn měl být roku 1953, ale zemřel v roce 1950 ve věku 72 let.