[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Unterland (Lichtenštejnsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Unterland
Wahlkreis Unterland
Geografie
Hlavní městoSchellenbergSchellenberg Schellenberg
Souřadnice
Rozloha34,8 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel13 986 (2019)
Hustota zalidnění401,9 obyv./km²
Jazykněmčina
Správa regionu
StátLichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Nadřazený celekLichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+423
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Unterland neboli Dolní země je region a volební obvod (Wahlkreis Unterland ) v Lichtenštejnsku.

Unterland je tvořen obcemi Eschen, Gamprin, Mauren a Ruggell a obcí Schellenberg na Eschnerbergu. K roku 2019 měl region 13 986 obyvatel (36 % populace Lichtenštejnska) a rozlohu 35,0 km² (22 % rozlohy Lichtenštejnska).[1]

Pohoří Eschnerberg, bezprostředně před ním je pahorek Gamprin-Bendern a vpravo Eschen, za Eschnerbergem je Rakousko

Unterland je severní část Lichtenštejnského knížectví a zaujímá de facto totožné území s někdejším panstvím Schellenberg. Termíny Unterland a Oberland se ustálily zřejmě až ve druhé polovině 19. století. Do té doby nejpozději od počátku 18. století byly označovány jako Untere a Obere Landschaft (tj. Dolní a Horní kraj). V roce 1848 Karl Schädler a zemský fojt Johann Michael Menzinger uvažovali o připojení obcí Schaan a Planken k menšímu Unterlandu.

Po poklesu hodnoty rakouského zlatého, který byl v Lichtenštejnsku používán od roku 1859, byl nevýhodný obchod se sousedním Švýcarskem a nastala politická krize. V Oberlandu bylo požadováno zavedení stabilnější zlaté měny, jako ve Švýcarsku. Unterland, který obchodoval primárně s Vorarlberskem a byl většinou pro zachování předchozího systému, prosadil své zájmy proti většímu Oberlandu, což v roce 1878 vedlo k vytvoření dvou nezávislých volební obvody. Od té doby garantovaný počet členů zemského sněmu a členů vlády garantoval Unterlandu jeho menšinová práva.

Hranice s Oberlandem

[editovat | editovat zdroj]
Pohled z Plankenu na hranici mezi Oberlandem (vlevo) a Unterlandem (vpravo).[2]
Modrá: tok řeky Scheidgraben
Žlutá: hranice mezi Oberland a Unterland na západ a východ od Scheidgrabenu
Červená: hranice mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem

Hranici mezi dolní a horní zemí tvoří především řeka Scheidgraben. Ta pramení v přírodní rezervaci Schwabbrünnen-Äscher, protéká ve směru východ-západ přes velké rašeliniště mezi Eschenem a Schaanem a ústí do Liechtensteiner Binnenkanal (Lichtenštejnského vnitrozemského kanálu). V současnosti je však Scheidgraben v krajině téměř nepostřehnutelný, na rozdíl od obou částí země, které jsou jasně odděleny rašeliništěm.

Administrativní dělení

[editovat | editovat zdroj]
Mapa Obec Populace Rozloha[3]
Znak Vlajka Název obce
Eschen 4,313 10.3 km2
Gamprin 1,657 6.1 km2
Mauren 4,189 7.5 km2
Ruggell 2,146 7.4 km2
Schellenberg 1,053 3.5 km2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Unterland (Liechtenstein) na německé Wikipedii a Unterland (electoral district) na anglické Wikipedii.

  1. Liechtenstein in Zahlen 2019. Amt für Statistik Fürstentum Liechtenstein, Januar 2019 (PDF; 1,6 MB)
  2. Karte des Bundesamts für Landestopografie swisstopo (online), abgerufen am 9. Juli 2019.
  3. Statistisches Jahrbuch Liechtensteins 2020 [online]. Redakce Karin Knöller, Mario Schädler. Schaan: Amt für Statistik, 2021 [cit. 2021-08-04]. S. 35. Dostupné online. ISBN 978-3-9525033-1-7. (německy)