Tunel Sveti Rok

Tunel Sveti Rok
Základní údaje
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Místo	Sveti Rok, Jasenice
Silnice	dálnice A1
Překonávaná překážka	Velebit
Zeměpisné souřadnice	44°18′18″ s. š., 15°40′46,92″ v. d.
Provozovatel	Hrvatske autoceste d.o.o.
1. portál	Sveti Rok, Licko-senjská župa
2. portál	Jasenice, Zadarská župa
Provozní délka	5767 m
Délka tubusu	5767 m
Délka tubusu	5698 m
Počet dopr. tubusů	2
Výstavba
Dodavatel	Hidroelektra niskogradnja d.d. a Konstruktor-inženjering d.d. Viadukt d.d. a Strabag AG
Zahájení stavby	1993
Poslední průraz	1999
Dokončení	2009
Otevření	2003
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu	1993
Průraz 1. tubusu	1999
Dokončení 1. tubusu	2003
Otevření 1. tubusu	2003
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu	2007
Dokončení 2. tubusu	2009
Otevření 2. tubusu	2009
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunel Sveti Rok (svatý Roch) je jeden z mnoha tunelů na dálnici A1 v Chorvatsku. Je dlouhý 5727 metrů a prochází pohořím Velebit. Nachází se na hranicích Licko-senjské a Zadarské župy.

Nejbližšími sídly při jeho portálech jsou osada Sveti Rok ze severovýchodní strany a obec Jasenice z jihozápadní.

Severní portál tunelu na Lické straně se nachází ve výšce 561 m n. m. a jižní jadranský v 510 m n. m.^[1] Za jižním portálem dále následuje poměrně prudké klesání s dvěma točkami až téměř na úroveň mořské hladiny, kterou dálnice dosahuje u výjezdu Maslenica.

Tunel prochází hranicí mezi dvěma klimatickými zónami a to středomořskou a vnitrozemskou evropskou.

Výstavba byla zahájena 16. srpna 1993 během probíhající chorvatské války za nezávislost. Místo severního portálu tak bylo například obsazeno srbskými vojáky. 16. října 1999 byl tunel proražen a automobilem jím projel tehdejší chorvatský prezident Franjo Tuđman. Západní tubus tunelu byl zprovozněn 30. června 2003, východní 30. května 2009^[1].

Tunel byl ražen Novou rakouskou tunelovací metodou za pomoci vrtání a trhacích prací. Během výstavby bylo objeveno mnoho jeskyní a kaveren (tunel prochází krasovou oblastí vápencového Velebitu). Celková délka objevených chodeb byla přes 1 km a největší jeskyně byla 148 metrů dlouhá, 53 metrů široká a 62 metrů vysoká. Nalezené jeskyně způsobily jisté technologické problémy během výstavby, ale podařilo se je zachovat.

Západní tubus, který byl otevřen dříve, je o něco delší než novější východní – měří 5727 metrů, zatímco východní pouze 5687 metrů. Tubusy jsou od sebe vzdáleny 25 metrů a jsou navzájem propojeny čtyřmi spojkami pro vozidla a dalšími patnácti pro pasažéry.

Parametry tunelu jsou podobné s parametry podobně dlouhého tunelu Mala Kapela, což bylo způsobeno jejich souběžnou výstavbou. Oba tubusy mají 7,7 metru širokou vozovku se dvěma jízdními pruhy a chodníky po obou stranách. Pravidelně se vyskytují nouzové zálivy, odstavné plochy a SOS hlásky. Tunel je rovněž vybaven proměnlivým dopravním značením a rychlost v něm je omezena na 100 km/h. Poblíž obou portálů se nacházejí řídicí a údržbová střediska a také stanice požární ochrany.

Tunel Sveti Rok byl v roce 2010 oceněn organizací EuroTAP jako třetí nejbezpečnější tunel v Evropě.^[2][3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tunel Sveti Rok na slovenské Wikipedii.

• Dálnice A1 (Chorvatsko)
• Tunel Mala Kapela
• Velebit

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tunel Sveti Rok na Wikimedia Commons