Trmice
Trmice | |
---|---|
Trmice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Ústí nad Labem |
Obec s rozšířenou působností | Ústí nad Labem (správní obvod) |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°38′35″ s. š., 13°59′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 357 (2024)[1] |
Rozloha | 6,66 km²[2] |
Nadmořská výška | 148 m n. m. |
PSČ | 400 02, 400 04 |
Počet domů | 588 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Fügnerova 448/29 400 04 Trmice epodatelna@mutrmice.cz |
Starostka | Mgr. Jana Oubrechtová |
Oficiální web: www | |
Trmice | |
Další údaje | |
Kód obce | 553697 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trmice (německy Türmitz) jsou město v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji a přímo sousedí s částmi Ústí nad Labem. Žije v něm přibližně 3 400[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První dočasné osídlení v oblasti Koštova a sousedních Stadic je staré přes 25 000 let, což dokládají nálezy z roku 1987. I další archeologické průzkumy byly bohaté na důkazy osídlení a množství kultur i v pozdějších dobách. Následně zde žili postupně kmeny Keltů, Germánů a podle hrobů z 10. století víme, že se zda nacházela slovanská zemědělská osada, která měla o sto let později i dřevěný kostelík.
První písemná zmínka pochází z roku 1264 a mluví o Janu z Trmic, který byl služebníkem Boreše z Oseka. Další zmínka pochází z královské listiny Václava II. a mluví o držiteli panství s okolím, kde se těžil cín, Zvěstu de Tyrmiczovi. Trmice byly královským lénem, které však bylo podřízeno královským manům z Oseka a později z Krupky. Celý středověk také byly rozdělené řekou Bílinou na dvě různé panství, Horní a Dolní Trmice. Roku 1589 propustil Rudolf II. Trmice z léna. Poprvé nakrátko Trmice spojil Vavřinec Majdrle z Mansperka, který koupil nejdříve horní tvrz zkonfiskovanou po Bitvě na Bílé hoře a následně dolní tvrz roku 1629. Další spojení provedl Jan Hartvík, hrabě z Nostic, který koupil obě tvrze od synů zmíněného Vavřince Majdrleho. Trmicím se od té doby zásluhou hraběte dařilo, mimo jiné sem bylo přemístěno trhové právo z Řehlovic. Roku 1664 byly Trmice povýšeny Leopoldem I. na město i přes nesouhlas sousedního Ústí nad Labem disponujícího mílovým právem. Význam města rostl, v roce 1775 se zde konaly již 4 trhy do roka a roku 1785 byl Trmicím přiznán regulovaný magistrát.
Již v 18. století se zde začíná těžit uhlí. Bitva u Chlumce se sice městu vyhnula, avšak v půlce 19. století přichází epidemie cholery. Přesto se město rozvíjí opět zásluhou Nosticů, budují se průmyslové podniky a v roce 1863 byl dokončen novogotický zámek. Od 19. století rostl počet obyvatel a vrcholu město dosáhlo roku 1930. V šedesátých letech 20. století padlo rozhodnutí, že Trmice budou v budoucnu čistě průmyslovou čtvrtí a tedy obyvatelstvo bude postupně přesídleno. S tím souviselo následné bourání například starého zámku nebo barokní radnice. V roce 1987 se začal budovat dálniční most vedoucí přímo nad městem. Zaniklá obec Tuchomyšl, na jejímž území je povrchový důl, zůstala v Ústí nad Labem. [4][5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Samotné Trmice se nacházejí na začátku údolí, ve kterém se nachází jejich část Koštov mezi vrchem Rovný na levé straně a Stadickými srázy na straně pravé. Celkově patří do geomorfologického celku České středohoří. Městem a také tímto údolím prochází řeka Bílina, do kterého se při hlavní silnici vlévá Újezdský potok. Je také součástí mikroregionu Milada[6], jehož centrem je jezero Milada vytvořené zaplavením dolu Chabařovice západně od města.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 7 133 obyvatel (z toho 3 568 mužů), z nichž bylo 1 941 Čechoslováků, 4 890 Němců, šest Židů, devět příslušníků jiné národnosti a 287 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 331 lidí bylo evangelíky, pět jich patřilo k církvi československé, 36 k církvi izraelské, třináct lidí k dalším nezjišťovaným církvím a 906 lidí bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 7 593 obyvatel: 2 318 Čechoslováků, 5 052 Němců, čtyři Židé, pět příslušníků jiné národnosti a 214 cizinců. Stále převažovalo římskokatolická většina, ale ve městě žilo také 570 evangelíků, 66 členů církve československé, 36 židů, šestnáct příslušníků nezjišťovaných církví a 1 563 lidí bez vyznání.[8]
Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Trmice v roce 1930, kdy zde žilo 7 593 obyvatel. Před odsunem po druhé světové válce zde žilo převážně německé obyvatelstvo, v roce 1890 se přihlásilo k české národnosti pouze 23 obyvatel, v roce 1930 jich už bylo 2 318.[4] Od 60. let také narůstá podíl obyvatel romského etnika, které podle Agentury pro sociální začleňování tvoří až třetinu veškerého obyvatelstva.[9] Trmice byly v roce 2018 obcí s druhým největším podílem obyvatel postižených exekucí v ČR (41,1 %).[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 972 | 2 547 | 3 311 | 4 546 | 5 856 | 7 133 | 7 593 | 5 372 | 5 352 | 4 347 | 3 449 | 1 483 | 2 299 | 2 517 | 2 645 |
Počet domů | 192 | 217 | 239 | 292 | 352 | 436 | 566 | 679 | 630 | 576 | 543 | 354 | 423 | 464 | 467 |
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Po připojení Sudet k Říši byly Trmice připojeny k Ústí nad Labem. V září roku 1991 byl vytvořen samostatný městský obvod Ústí nad Labem-Trmice, do nějž spadala katastrální území Trmice, Koštov, Újezd a Tuchomyšl. Dne 1. ledna 1994 se Trmice spolu s Koštovem a Újezdem na základě referenda oddělily od Ústí.[13]
Části města
[editovat | editovat zdroj]Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[14]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Průmysl
[editovat | editovat zdroj]- Teplárna Trmice ČEZ – založena na začátku 20. století jako uhelná elektrárna. Od konce 50. let do půlky 70. let byla přebudovávána na teplárnu pro Ústí nad Labem. [15]
- Lihovar – v provozu od roku 2007, v minulosti trápil město intenzivním zápachem. [16]Po insolvenci v roce 2010 změnil majitele na Liberta Energy, který se zaručil o odstranění zápachu po znovuzprovoznění. [17]
- Výroba nářadí Black & Decker Czech
- Výroba pístů a motorů KS Kolbenschmidt Czech Republic
Zaniklé
[editovat | editovat zdroj]- V roce 1902 byl v katastrálním území Trmic v provozu důl Alžběta hraběnky Marie Antonie Silva-Tarouca.[18]
- Prefa Trmice – založena v roce 1949 z důvodu nedostatku stavebního materiálu v Ústí[5], zbourána v roce 1992. [19]
- Důl 5. května
Služby
[editovat | editovat zdroj]- Nákupní park Trmice
- Hypermarket Globus Trmice
Doprava
[editovat | editovat zdroj]- Městská hromadná doprava zajištěna autobusy linek 2, 3, 7, 18, 19 a částečně trolejbusům linky 62 a 61 Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Do roku 1970 do města vedla dráha tramvají z Ústí.
- Silniční doprava: Městem přímo prochází viadukt dálnice D8 z Prahy na hranice s Německou spolkovou republikou dále vedoucí do Drážďan s nájezdem na 69. kilometru. Částí dálnice je také vedena mezinárodní silnice E 442 (Liberec, Děčín, Ústí, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary). Dále je město silničně spojeno se Stadicemi a částmi Ústí nad Labem Předlice a Hostovice.
- Trmické nádraží se nachází na trati Ústí nad Labem – Bílina. Další nádraží má část města Koštov. V minulosti přes místní nádraží vedla i trať Ústí nad Labem – Chomutov, která se po přestavbě v osmdesátých letech 20. století městu vyhýbá. Jedna kolej této trati přetíná trmické nádraží mimoúrovňově mostem.
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská školka Trmice, v ulici Lovecká[20]
- Základní škola Trmice, v ulici Tyršova[21]
- Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, na Václavském náměstí a v ulici Fügnerova[22]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Evangelický kostel Pána Ježíše
- Neogotický Evangelický kostel Pána Ježíše z počátku dvacátého století stojí u průjezdní silnice. Na západní věži je umístěn zvon z roku 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem. Zvon má nezvyklý způsob zavěšení, pořízený touž dílnou – je upoután na spodním stojanu. [23]
- Kostel Narození Panny Marie
- Původně barokní Kostel Narození Panny Marie z 18. století s neogotickou přestavbou v 19. století stojí na náměstí. V západní věži kostela se nachází nedatovaný zvon s německým nápisem. Součástí areálu jsou sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa.[24]
- Další pamětihodnosti
- Trmický nový zámek navržený architektem Heinrichem Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem Albertem Nosticem[25]
- Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z roku 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z roku 1916 s datací na krku.
- Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
- Hospoda U modré hvězdy
- Fara
- Modernistická vila Stamm[26]
- Přemostění tratí Českých drah dokončené roku 2006 dosahující délky téměř 1 100 metrů.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Heřman Nostic-Rieneck (1812–1895), generál
- Jindra Husáriková (1931–2016), malířka a grafička
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Narození Panny Marie
-
Evangelický kostel Pána Ježíše
-
Fara
-
Socha sv. Josefa na Václavském náměstí
-
Kaple v Koštově pod dálničním mostem
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]- Königstein, Německo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Trmice [online]. Města, obce, osady a lidé Severního Polabí [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolektiv autorů. Dějiny města Ústí nad Labem. Redakce Vladimír Kaiser, Kristina Kaiserová. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 1995. 369 s. Dostupné online. ISBN 80-239-3245-4. S. 319–320.
- ↑ Členské obce mikroregionu [online]. Trmice: Mikroregion Milada [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 200.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 390.
- ↑ O lokalitě Trmice [online]. Agentura pro sociální začleňování [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- ↑ Kde žije nejvíc Čechů v dluhové pasti? Podívejte se na novou mapu exekucí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-13 [cit. 2019-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 579. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Trmice [online]. 2005-09-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Teplárna Trmice [online]. ČEZ [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ POPOVÁ, Martina. Byli jsme na místě: Lihovar: Zápach, hluk a potíže .... Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2010-04-17 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠUJAN, Kristián. Trmický lihovar dostal od radnice zelenou. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-22 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112.
- ↑ ROČEK, František. První po převratu padla Prefa. Národní bance pak ustoupily tři domy. Ústecký Deník [online]. Vltava Labe Media, 2012-01-16 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ mestotrmice.cz/skolka.asp. www.mestotrmice.cz [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-27.
- ↑ zstrmice.cz
- ↑ Instituce ve městě [online]. Město Trmice [cit. 2018-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27.
- ↑ Evangelický kostel Pána Ježíše [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Narození Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Trmice [online]. Ústí-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Vila Stamm [online]. Usti-Aussig [cit. 2018-01-21]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Trmice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Trmice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Trmice
- Města v Čechách
- Obce v okrese Ústí nad Labem
- Sídla v Mostecké pánvi
- Sídla v Českém středohoří
- Sídla v CHKO České středohoří
- Sídla na řece Bílině
- Mikroregion MILADA
- Severočeské sdružení obcí
- Svazek obcí Euroregion Labe
- Města v okrese Ústí nad Labem
- Města v Euroregionu Labe
- Těžba hnědého uhlí v Česku
- Těžba v okrese Ústí nad Labem