Tiské stěny

Přírodní památka Tiské stěny
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Vrcholky Tiských stěn
Základní informace
Vyhlášení	10. června 1996
Nadm. výška	530–613 m n. m.
Rozloha	99,81 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Ústí nad Labem
Umístění	Tisá
Souřadnice	50°47′16″ s. š., 14°1′44″ v. d.
Tiské stěny
Další informace
Kód	1811
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Tiské stěny jsou pískovcové skalní město a přírodní památka poblíž obce Tisé v okrese Ústí nad Labem. Jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů. Obec Tisá se nalézá blízko hraničního přechodu Petrovice na česko-saské hranici. Dopravně jde o lehce dostupnou lokalitu, protože poblíž vede dálniční koridor Praha–Drážďany. Oběma částmi skalního města je vedena naučná stezka Tiské stěny.

Tiské stěny leží v nejzápadnější části Labských pískovců, v blízkosti národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší bod Tiských stěn dosahuje nadmořské výšky 613 metrů^[3], jednotlivé vrcholky se tyčí do výše 70 metrů.^[4] Díky výskytu zajímavých druhů ptáků (poštolky obecné, sokola stěhovavého) i jiných živočichů (plcha velkého) byly Tiské stěny navrženy jako ptačí oblast do soustavy Natura 2000.

Stejně jako celé Labské pískovce, i Tiské stěny vznikly přibližně před 85–100 miliony let^[5] v období druhohor na dně moře. Postupně se tu uložilo několik vrstev písčitých usazenin, pískovce vznikly jejich následným zpevněním. Skalní města a skalní věže jsou pak výsledkem erozní činnosti větru, Slunce, stromů a deště. Erozní činnost začala krajinu přetvářet po ústupu moře.

Vedle dalších vlivů je dále nutné připomenout sopečnou činnost, která „rozlámala původně souvislé tabule a kry“, místy byly pískovce zpevněny sopečnými výlevy.^[6] Výsledkem dlouhého vývoje je skalní město s nesčetným množstvím spár, puklin, dutin, výklenků, tunelů. Zvětráváním se všechny druhy dutin pomalu rozšiřují a pískovcová hornina je zvolna odplavována.

Ve své knize Chvály Zadní země popsal Miloslav Nevrlý Tiské stěny jako „miniaturní labyrint, krásný jak skalní loutkové divadlo.“^[7] Průvodce po Děčínsku doporučuje Tiské stěny jako „ráj turistů i horolezců“ a dodává: „Pokud projdete oba nabízené prohlídkové okruhy, podnítíte svou fantazii při hledání různých skalních útvarů podle zajímavých názvů.“^[8]

Do skalního masivu Tiských stěn patří též rozsáhlá pískovcová plošina zvaná "Nad stěnami" (623 m.), ze které jsou výhledy směrem na jihovýchod až jihozápad (na obce Libouchec a Jílové).

Až do rozkvětu pěší turistiky na konci 18. století byly Tiské stěny opředeny závojem legend, mýtů a pověstí. Místní usedlíci věřili, že (vzhledem k jejich pitoresknosti) skalní útvary jsou výtvory ďábla. Do celé oblasti se proto báli vkročit. Svůj postoj přehodnotili, když do Tiských stěn začali pronikat turisté, a na pískovcovém městu začali záhy vydělávat. Za první návštěvníky Tiských stěn tak můžeme považovat především básníky, šlechtice, malíře či vědce“^[9]. Brzy začaly vznikat hostince, turistické stezky. Po jisté době se můžeme setkat i s prvními turistickými průvodci jako je Průvodce po Českém Švýcarsku (Führer durch die Böhmische Schweiz) od Ferdinanda Náhlíka z roku 1864.

O historii Tiských stěn se můžeme dočíst, že některým skalním útvarům přisoudila lidská fantazie – zejména v období romantismu v 19. století – konkrétní podoby a názvy; již v průvodci z roku 1829 byly vyobrazeny skály pojmenované Starosta a Doktor (dosud útvary velkých stěn č. 16 a 17). Zprvu těžko průchodný a orientačně náročný terén (do roku 1918 byl zakázán vstup bez místního průvodce) byl postupně upravován a turisticky zpřístupněn.“^[3]

Podle MF Dnes se nejméně od 60. let 20. století za vstup do skal platí vstupné.^[10][11] O zvýšení vstupného na 30 Kč pro dospělého a 15 Kč pro dítě rozhodlo zastupitelstvo obce v roce 2006 usneseními číslo 475/06 a 476/06, přičemž pro zvýšení vstupného do skal podle zápisu bylo z 8 přítomných 7 pro a 1 proti, v následujícím hlasování o zvýšení vstupného pro horolezce bylo při prvním hlasování ze 8 přítomných 4 pro a 4 proti, při opakovaném hlasování 6 pro, 1 proti a 1 se zdržel. Usnesení neobsahuje přímý odkaz na dřívější rozhodnutí o placení vstupného ani zmínku o právním důvodu k jeho vybírání, neobsahuje ani bližší podmínky placení vstupného, například vymezení zpoplatněné oblasti nebo přesnější vymezení nároků na zlevněné vstupné či bezplatný vstup.^[12] Údajná vyhláška z roku 2006 o zvýšení vstupného do Tiských stěn, o níž psalo regionální vydání MF Dnes, se na webu obce Tisá se v seznamu obecně závazných vyhlášek obce nenachází.^[13] Roční příjem obce ze vstupného činí přes 800 tisíc Kč.^[11] V letech 2007 a 2008 byl obecní příjem ze vstupného do skal vždy 1,2 milionu korun, v roce 2009 a 2010 pokaždé jeden milion Kč.^[10] Výdaje obce v souvislosti se skalami, včetně mezd pokladních, v roce 2007 činily 390 tisíc Kč, v roce 2008 jen 287 tisíc Kč a v roce 2009 541 tisíc, v roce 2010 230 tisíc – většina z příjmů ze vstupného se používá v obci, například na dotace místním sportovním organizacím.^[10]

Obec Tisá má pozemky od Lesů České republiky pronajaté za nájem kolem 70 tisíc ročně.^[11] Podle Ústeckého deníku má obec pronajatý jen úzký pruh masivu od pokladny vpravo a masiv malých Tiských stěn od pokladny vlevo, zatímco převážná část zpoplatněné naučné stezky a celé vnitřní velké Tiské stěny a v podstatě i vnitřní malé i obě pokladny leží mimo pronajaté území.^[14] Obec skály udržuje a zřídila zde naučnou stezku.^[11] Podle informace MF Dnes zde přitom není žádný záchod, nejsou zde lavičky ani zastřešená odpočívadla ani žádné podobné zázemí pro turisty.^[10] Informační tabule o skalách nevybudovala obec, ale správa CHKO Labské pískovce, starostka však tvrdí, že obec na tyto tabule přispěla a že zde rovněž zajišťuje odvoz odpadků, což ani není zahrnuto v nákladech na údržbu skal.^[10]

Ministerstvo vnitra na základě stížnosti horolezce Milana Hejkrlíka a po projednání s ministerstvem životního prostředí v roce 2010 obci v rámci metodického jednání doporučilo usnesení zrušit^[14] (podle MF Dnes vyzvalo obec ke zrušení údajné vyhlášky), protože podle jeho názoru je v rozporu s principem veřejné přístupnosti krajiny podle Zákona o ochraně přírody a krajiny a překračuje pravomoci obce. Zastupitelstvo obce vstupné zrušit odmítlo a podle MF Dnes zastává názor, že právo přístupu do krajiny je podmíněno respektováním zájmů vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazných právních předpisů.^[10][11]

Ministerstvo může zahájit dozorový proces, jehož dopadem by bylo pozastavení výkonu těchto usnesení a podání správní žaloby Krajskému soudu v Ústí nad Labem.^[14] Ministerstvo vnitra rozhodlo, že vybírání vstupného je v rozporu s § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny, a nařídilo obci do 15. března 2011 (do 60 dnů od doručení rozhodnutí) vstupné zrušit, jinak ministerstvo podá návrh na zrušení soudu. Podle iDnes.cz na stejný problém ministerstvo upozornilo i obce Teplice nad Metují a Adršpach, podle Ústeckého deníku v Teplicích nad Metují se nevybírá vstupné na základě usnesení zastupitelstva a nespadá tedy pod dozorovou působnost ministerstva vnitra, zatímco Adršpach po upozornění ministerstvem vstupné zrušil. V březnu 2011 zastupitelstvo obce Tisá zrušilo sporné „vyhlášky“ (ve skutečnosti usnesení) č. 475 a 476 z roku 2006, podle kterých obec vstupné vybírala, a zároveň přijala nové usnesení, podle nějž poplatek v dosavadní výši bude od 1. dubna 2011 příspěvkem na údržbu značených cest a naučné stezky.^{[15][16][17][18]}

V blízkosti Tiských stěn se nalézá množství dalších turisticky atraktivních lokalit, mezi jinými se jedná o vesnici Sněžník, vesnici Ostrov, rozhlednu na hoře Děčínský Sněžník (723 m n. m.), největší stolové hoře České republiky. Na vrcholu Vysokého Sněžníku najdeme hotel a kamennou vyhlídkovou věž z roku 1864, zřejmě nejkrásnější rozhlednu severních Čech. Turistický průvodce ji popisuje následovně: „Kamenná vyhlídková věž Děčínského Sněžníku vystavěná z pískovcových kvádrů je skutečnou krajinnou dominantou a umožňuje vynikající rozhled po okolních krásách Čech i Saska. Rozhledna na Děčínském Sněžníku je pohodlně přístupná po asfaltové silnici.“^[8]

Pískovcové skalní útvary najdeme nejen v Tisé, ale také poblíž obcí Libouchec a Rájec. Místní skalní věže jsou vynikajícím terénem pro horolezce a jsou často vyhledávány i zahraničními turisty.

• 
  Turistická chata, jeden ze vstupů do Velkých stěn
• 
  Malé stěny, skalní útvar Janusova hlava
• 
  Část Malých stěn
• 
  Malé stěny, u Západní vyhlídky

• Seznam chráněných území v okrese Ústí nad Labem
• Seznam památných stromů v okrese Ústí nad Labem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiské stěny na Wikimedia Commons