[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Tolentino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tolentino
Panorama města
Panorama města
Tolentino – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška256 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálieItálie Itálie
RegionMarche
ProvincieMacerata
Tolentino
Tolentino
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha94,86 km²
Počet obyvatel18 858 (2019)
Hustota zalidnění198,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.tolentino.it
Telefonní předvolba+ 0733
PSČ62029
Označení vozidelMC
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tolentino je italské město v oblasti Marche, v provincii Macerata. Leží v údolí Chienti. Jeho konkatedrála je jedním ze sídel spojené římskokatolické diecéze Macerata-Tolentino-Recanati-Cingoli-Treia.

K 31. prosinci 2019 zde žilo 18 858 obyvatel.

Archeologické nálezy lokalitu dokládají od starší doby kamenné. Římské sídlo se nazývalo Tolentinum, bylo založeno při Via Flaminia, hlavní komunikaci do Říma, mělo svůj chrám Panteum a sloužilo zejména obchodníkům. Římským prefektem zde byl ve 4. století Flavius Iulius Catervius, který vyznával křesťanskou víru, stejně jako jeho manželka Septimia Severina; oba pro ni byli umučeni a později svatořečeni, svatý Catervius je dosud patronem města.

Středověké sídlo vévodů z Ancony s připomíná k roku 1166. Od té doby se rozrůstalo v město. Usídlili se zde benediktini, kteří založili katedrálu, augustiniáni eremité založili klášter Sant'Angelo. Proslavil je kazatel a eremita Mikuláš Tolentinský, který se zde narodil i zemřel. Z tolentinské rodiny Mauruzziů pocházeli tři slavní kondotiéři, kteří se od poloviny 14. do počátku 16. století bojovali ve službách Milánských vévodů nebo benátských dóžat.

Po obsazení kraje napoleonovým vojskem v roce 1797 zde zástupci papeže a Napoleona podepsali tzv. Traktát z Tolentina (Mír z Tolentina) o postoupení papežského území pod správu Francie a jeho spojenců. V závěru napoleonských válek ve dnech 2.-3. května 1815 tuto situaci změnila bitva u Tolentina mezi rakouským vojskem a vojskem Neapolského království, které vedl Napoleonův švagr Joachim Murat, skončila drtivou porážkou Neapolských.

Sarkofág Flavia Iulia Catervia a jeho manželky, 4.–5. století n. l.
Castello della Rancia
  • Konkatedrála sv. Caterva – na místě pozdně římského pantea byla postavena raně gotická stavba, zbudovaná kolem roku 1256 na jeho základech, stavěli a spravovali ji benediktini; pobořena za napoleonských válek, dostavěna v klasicistním stylu kolem roku 1820
  • Sarkofág sv. Caterva z červenohnědého mramoru, s nápisy a reliéfy: Klanění Tří mudrců, Tři mudrci u krále Herodesa, na boční straně Kristus Dobrý pastýř mezi sv. Petrem a Pavlem.
  • Bazilika sv. Mikuláše Tolentinského – trojlodní gotická stavba, v kryptě dochován hrob sv. Mikuláše Tolentinského
  • Castello della Rancia – gotický hrad z let 1355-1357, dominanta a symbol města
  • Věž s orlojem
  • Palazzo Sangallo - renesanční stavba, sídlo Muzea karikatury, pořádá bienále kresleného humoru[1]; přiléhá k ní novogotická Biblioteca filolfica
  • Ponte diavolo - Ďábelský most
  1. Archivovaná kopie. www.biennaleumorismo.it [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]