Tovarna avtomobilov Maribor
| Tovarna avtomobilov Maribor | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 1946 |
| Osud | Konkurs (1996) |
| Zakladatel | Federativní lidová republika Jugoslávie |
| Sídlo | Maribor,  Jugoslávie |
| Adresa sídla | Maribor, Slovinsko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | automobilový průmysl |
| Produkty | autobus, zájezdový autobus, elektrobus a letištní autobus |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tovarna avtomobilov Maribor (TAM, česky Továrna automobilů Maribor) byl jugoslávský, resp. slovinský výrobce vozidel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Počátky závodu se datují do roku 1941, kdy v místě, jež bylo součástí říšskoněmeckého záboru, rozhodli okupanti o dostavbě továrny leteckých dílů. Přípravy a stavební práce, na které byli nasazeni váleční zajatci z různých zemí, byly zahájeny již v červenci 1941. První tři tovární budovy byly dokončeny v dubnu 1942, příprava výroby byla zahájena již na konci roku 1941. V roce 1942 bylo v továrně zaměstnáno přes sedm tisíc pracovníků. V roce 1943 začaly být s ohledem na nebezpečí náletů budovány rozsáhlé podzemní bunkry. Na počátku roku 1944 byla továrna leteckým náletem značně poškozena.[1]
S blížícím se koncem války se zhoršovala v továrně pracovní morálka, klesala produkce a snižoval se i objem výroby. V květnu 1945 požádal oblastní orgán národního osvobození Jugoslávie zaměstnance k návratu do továrny. Na výzvu se do továrny vrátila velká část bývalých pracovníků, propagandisticky posloužila i návštěva maršála Josipa Broze Tita v červnu 1945. Závod byl po druhé světové válce znárodněn. Na základě české licence (Praga RN) byla zahájena výroba nákladních automobilů Pionir, jichž bylo v následujících patnácti letech vyrobeno přes 17 tisíc.[1]
Rozhodnutím jugoslávské svazové vlády z 31. prosince 1946 bylo rozhodnuto o přejmenování Továrny leteckých dílů na Tovarno avtomobilov Maribor Tezno. Rozhodnutí podepsali maršál Tito a Boris Kidrič. Dalším mezníkem bylo sjednání licence se západoněmeckou Klöckner-Humboldt-Deutz v lednu 1957. Vozidla vyráběná v rámci tohoto nového výrobního programu byla ze třiceti procent tvořena jugoslávskými díly. V roce 1961 byl závod přejmenován na Tovarno avtomobilov in motorjev Maribor.[1] Společnost následně získala úvěr, z něhož financovala modernizaci závodu, díky čemuž byla zahájena výroba nové řady nákladních vozidel a autobusů.[2] V sedmdesátých letech byla součástí TAM i divize výroby kolejových vozidel a teplovodních kotlů.[3] Na konci sedmdesátých let byl TAM jeden z prvních 48 jugoslávských podniků, kde byl pokusně zaveden systém samosprávy.[1]
Rozmach společnosti byl přerušen v osmdesátých letech, kdy se do jejího vývoje promítla jugoslávská hospodářská krize. Vývoj byl umocněn změnou společnost-politického zřízení a rostoucí nespokojeností zaměstnanců, jež způsobila, že na TAM i dceřiné společnosti byl v červnu 1996 prohlášen konkurs.[1]
Za nástupce TAM byla považována společnost Tovarna Vozil Maribor (TVM),[4] která však v roce 2011 taktéž skončila v konkurzu s dluhy ve výši přes 62 milionů €.[5][6]
Galerie vozidel TAM
[editovat | editovat zdroj]nákladní automobily
[editovat | editovat zdroj]-
TAM Pionir, licenční Praga RN
-
TAM 4500, podle vzoru Magirus-Deutz
-
TAM 5500 s vojenskou nástavbou
-
TAM 130 T 11 s hasičskou nástavbou
-
TAM 190 T 15 s hasičskou nástavbou
autobusy
[editovat | editovat zdroj]-
TAM A 3000
-
TAM 260 A 116 P
-
TAM 232 A 116 M
-
TAM 260 A 119
vojenské speciály
[editovat | editovat zdroj]-
TAM 110
-
TAM 150
-
Raketomet M94 na podvozku TAM 150
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e KOCBEK, Darja. Zgodovina mariborskega Tama skozi razstavljene dokumente. Razgledi.net [online]. 2007-10-10 [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-08. (slovinsky)
- ↑ CULLEN, Tim. Yugoslavia and the World Bank [pdf]. Washington, D.C.: World Bank, 1979-09 [cit. 2012-05-30]. S. 46 (58). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bo namesto MAKS-a osrednji prostor EPK-ja TVT Boris Kidrič?. MMC RTV Slovenija [online]. 2011-05-08 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky)
- ↑ TAM - ugasli slovenski ponos. MMC RTV Slovenija [online]. 2008-07-04 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky)
- ↑ Vložili zahtevo za stečaj TVM. Slovenske Novice [online]. 2011-03-03 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ V TVM očitno res konec prozvodnje avtobusov. 24ur.com [online]. 2012-02-02 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (slovinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Tovarna avtomobilov Maribor na Wikimedia Commons
- (slovinsky) TAM - ugasli slovenski ponos. MMC RTV Slovenija [online]. 2008-07-04 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky)
