Třída Virginia

Třída Virginia
USS New Jersey (BB-16) po dokončení
Obecné informace
Uživatel	US Navy
Typ	bitevní loď
Lodě	5
Zahájení stavby	1901–1902
Spuštění na vodu	1904
Uvedení do služby	1906–1907
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Maine
Nástupce	třída Connecticut
Technické údaje
Výtlak	14 948 t[1]
Délka	134,5 m (max.)
Šířka	23,25 m
Ponor	7,24 m
Pohon	12 kotlů 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby
Rychlost	19 uzlů
Posádka	812
Výzbroj	4× 305mm kanón (2×2) 8× 203mm kanón (4×2) 12× 152mm kanón (12×1) 12× 76mm kanón (12×1) 12× 47mm kanón (12×1) 4× 533mm torpédomet
Pancíř	152–279mm boky 152–254mm barbety 152–305mm dělové věže 152mm kasematy 228mm velitelská věž 76mm paluba

Třída Virginia byla třída predreadnoughtů amerického námořnictva. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Ve službě byly od roku 1906. Stejně jako starší třída Kearsarge byly vybaveny nepraktickými dvoupatrovými dělovými věžmi.

Jednalo se o zvětšenou a vylepšenou verzi předcházející třídy Maine, lodě však byly dokončovány na prahu éry dreadnoughtů a byly tedy okamžitě po dokončení zastaralé. Zároveň to byla druhá a poslední třída amerických bitevních lodí, využívající nepraktických dvoupatrových dělových věží.^[2] Celkem bylo v letech 1901–1907 postaveno pět jednotek této třídy, pojmenovaných USS Virginia, USS Nebraska, USS Georgia, USS New Jersey a USS Rhode Island.^[1] Do jejich stavby se zapojily loděnice Newport News Shipbuilding and Drydock Company v Newport News, Moran Brothers Company v Seattlu, Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine a Fore River Shipyard v Quincy ve státě Massachusetts. Do služby byly přijaty v letech 1906–1907.

Jednotky třídy Virginia:^[1]

Hlavní výzbroj lodí tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovalo osm 203mm kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích. Dvě z těchto věží se byly napevno posazeny na stropech hlavní věží a společně s nimi se otáčely. Druhý pár věží se nacházel po stranách předního komínu. Střední ráži představovalo dvanáct 152mm kanónů v kasematech na hlavní palubě. Lehkou výzbroj představovalo dvanáct 76mm kanónů a dvanáct 47mm kanónů, určených pro obranu proti torpédovým člunům. Neseny byly rovněž čtyři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo 12 kotlů Babcock and Wilcox (Virginia a Georgia měly 24 kotlů Niclausse) a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 19 000 ihp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 19 uzlů.^[1]

V letech 1909-1910 byly všechny jednotky modernizovány. Mimo jiné byly instalovány typické mřížové stěžně a odstraněny 47mm kanóny. Do roku 1919 byly Virginia a Georgia staré kotle vyměněny za 12 kotlů Babcock and Wilcox. Zároveň byly na všech plavidlech demontovány 152mm kanóny, počet 76mm kanónů byl zredukován na osm hlavní a výzbroj naopak posílily dva protiletadlové 76mm kanóny.^[2]

Před vstupem USA do první světové války byly lodě nasazeny při okupaci mexického přístavu Veracruz. Lodě této byly do roku 1916 převedeny do rezervy či k výcviku. Jejich operační nasazení bylo během války jen malé. Na počátku 20. let byly zcela vyřazeny.

• HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

• Seznam amerických bitevních lodí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Virginia na Wikimedia Commons