[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Třída South Dakota (1939)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída South Dakota
USS South Dakota
USS South Dakota
Obecné informace
UživatelVlajka USA US Navy
Typbitevní loď
LoděSouth Dakota
Indiana
Massachusetts
Alabama
Uvedení do služby1942
Osud2 sešrotovány
2 plovoucí muzea
Předchůdcetřída North Carolina
Nástupcetřída Iowa
Technické údaje
Výtlak37 790 tn (standardní)
44 519 tn (plný)
Délka207,26 m
Šířka32,96 m
Pohon4 turbínová soustrojí
8 kotlů
130 000 shp
Rychlost27,5 uzlů
Posádka1 793
Výzbroj(po dokončení):
9× 406 mm (3×3)
20× 127 mm (10×2)
12× 28 (3×4)
12× 12,7 mm
Pancířboky 305 mm
paluba 150 mm
čela věží 450 mm
Letadla3 hydroplány

Třída South Dakota byla třída bitevních lodí US Navy, které se účastnily druhé světové války. Třída se skládala z jednotek USS South Dakota, USS Indiana , USS Massachusetts a USS Alabama. Během války tyto lodě převážně doprovázely svazy rychlých letadlových lodí. Po válce byly všechny jednotky převedeny do rezervy a v 60. letech byly dvě z nich sešrotovány a dvě byly zachovány jako plovoucí muzea.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Lodní šrouby bitevní lodě USS Indiana

Hlavní výzbroj lodí tvořilo devět 406mm kanónů ve třech třídělových věžích, které doplňovalo 10 dvoudělových věží se 127mm kanóny. Protiletadlové zbraně měly ráži 28 a 12,7 mm, pro nízkou účinnost byly později nahrazeny 40mm a 20mm kanóny (na konci války jich lodě nesly mnoho desítek kusů – např. u lodi South Dakota to bylo 68 kusů 40mm kanónů a 72 kusů 20mm kanónů). Lodě také nesly tři hydroplány. Byly též vybaveny radarem.

Boky kryl pancéřový pás silný až 305 mm, paluba měla sílu 150 mm a čela dělových věží 450 mm. Pohon tvořila čtyři turbínová soustrojí General Electric a osm kotlů Babcock & Wilcox o maximálním výkonu 130 000 shp. Lodě měly jeden masivní komín a dosahovaly rychlosti až 27,5 uzlů.

Operační nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Protiletadlové baterie lodi USS South Dakota – na snímku jsou vidět 20mm kanóny v jednohlavňové lafetaci, 40mm kanóny byly vždy řešeny jako čtyřčata. V dolní části snímku jsou stanoviště řízení palby 127mm kanónů. Snímek byl pořízen v Atlantiku v roce 1943.
USS Indiana byla 13. února 1944 poškozena při srážce s bitevní lodí USS Washington

Massachusetts v listopadu 1942 podporovala spojenecké vylodění v Severní Africe a připadl ji důležitý úkol zneškodnit nedokončenou francouzskou bitevní loď Jean Bart, kotvící v Casablance (měla pouze jednu ze dvou věží s 381mm kanóny). Střelba Massachusetts, řízená letouny z letadlové lodi USS Ranger, nakonec Jean Bart těžce poškodila a donutila ke kapitulaci.

South Dakota se, spolu s USS Washington, účastnila námořní bitvy u Guadalcanalu v noci ze 14. na 15. listopadu 1942. V ní se střetly dvě americké bitevní lodi s doprovodem čtyř torpédoborců s japonským svazem, tvořeným bitevní lodí, dvěma těžkými, dvěma lehkými křižníky a devíti torpédoborci. Poškození ze strany japonské bitevní lodi Kirišima zabránilo South Dakotě ve větším zapojení do boje. Washington sám však dovedl Kirišimu natolik poškodit, že ji potopila vlastní posádka.

Všechny čtyři lodě pak zejména doprovázely americké rychlé letadlové lodě při jejich operacích, jejich dalším důležitým úkolem byla podpora vyloďovacích operací.

Poválečná služba

[editovat | editovat zdroj]
USS Alabama už jako muzeum, 2007

Všechny čtyři lodi válku přežily a byly nedlouho po jejím skončení převedeny do rezervy, v níž zůstaly až do 60. let. Různé plány na jejich přestavbu pro jiné účely, jako například nesení řízených střel, nebyly realizovány. South DakotaIndiana byly na počátku 60. let prodány k sešrotování, zatímco MassachusettsAlabama byly zachovány jako plovoucí muzea.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]