Wilhelm Stärze
| Wilhelm Stärze | |
|---|---|
| Narození | 8. února 1851 Mníšek  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. listopadu 1902 (ve věku 51 let) Frýdlant  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wilhelm Stärze (8. února 1851 Mníšek[1] – 24. listopadu 1902 Frýdlant[2]) byl architekt, který působil ve Frýdlantu.[3]
Ve své tvorbě se specializoval na technické stavby.[3] Navrhoval například úpravy ve frýdlantském Zámeckém pivovaru.[4] K jeho dalším dílům patří márnice s kůlnou na oldřichovském hřbitově,[5] rekonstrukce frýdlantského špitálu (dům čp. 176)[6], přestavba větrného mlýna ve Vysokém na rozhlednu s restaurací[7] či přestavba vodní pily čp. 21 v Oldřichově v Hájích.[8] Svou praxi po studiu liberecké průmyslové školy u něj absolvoval také architekt Rudolf Bitzan.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Mníšek
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Frýdlant
- ↑ a b ZEMAN, Jaroslav. Život a dílo architekta Rudolfa Bitzana [online]. Romana Fojtová, Zuzana Koňasová, Filip Landa, Jaroslav Zeman, 2013-11-25 [cit. 2014-07-15]. Kapitola Studium a praxe. Dostupné online.
- ↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Vaření piva ve Frýdlantu, s. 105.
- ↑ Kronika obce 1600–1933 [online]. Oldřichov v Hájích: Obecní úřad [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁ, Eliška. Špitál č.p. 176 ve Frýdlantu – Dějiny objektu. Ústí nad Labem: Eliška Nová, 2011. 28 s. Dostupné online. S. 9.
- ↑ VYDRA, Ivan. HOHENWALD – Vysoký – jediná osada na Liberecku, která po 2. světové válce zmizela z mapy. Bulletin Společnosti přátel historie města Chrastavy. Únor 2013, čís. 2011, s. 3. Dostupné online.
- ↑ KOLKA, Miroslav; FREIWILLIG, Petr. Stavební podoba a vývoj vodní pily čp. 21 v Oldřichově v Hájích v kontextu historie zpracování dřeva v Jizerských horách. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2012. 14 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-20. S. 65. Archivováno 20. 7. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ LANGER, Jiří. Liberecké stopy architekta Bitzana představí v krajské knihovně. Naše Jablonecko [online]. 2014-05-10 [cit. 2014-07-15]. Dostupné online.