Wolf Traut
| Wolf Traut | |
|---|---|
| Narození | 1478 Norimberk |
| Úmrtí | 1520 (ve věku 41–42 let) Norimberk |
| Povolání | malíř, ilustrátor, kreslíř, rytec a grafik |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wolf Traut (1485, Norimberk – 1520,[1] tamtéž) byl německý renesanční malíř a dřevorytec, spolupracovník Albrechta Dürera a nezávislý mistr.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Wolf Traut se narodil v Norimberku jako syn malíře a zlatníka Hanse Trauta (asi 1460–1516), který přišel do Norimberku roku 1477 ze Špýru. Vyškolil se u svého otce a možná byl také studentem Michaela Wolgemuta. Kolem roku 1504 začal pracovat v dílně Albrechta Dürera. Spolu s Hansem Baldungem a Hansem Leonhardem Schäufelinem vytvořil dřevoryty pro knihu Der Gart beschlossen Marie Rosenkrantz vydavatele Ulricha Pindera. Během Dürerova pobytu v Itálii (1505–1507) byl pravděpodobně asistentem Hanse von Kulmbach. V roce 1511 byl Wolf Traut nezávislým mistrem vlastní dílny, která se zabývala malbou oltářních obrazů, spolupracovala s řezbáři a dodávala skříňové oltáře. I později spolupracoval s Dürerem a v letech 1512–1513 se podílel na dřevořezech pro ambiciózní projekt císaře Maxmiliána I. (Triumfální oblouk).[2] Jeho nejrozsáhlejším dřevořezbářským dílem je 51 listů pro Bonaventurovu knihu Život sv. Františka ("Legend des heiligen Vatters Francisci").[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Pro Trautovu malbu jsou charakteristické zářivé a jasné barvy připomínající Dürera. Rámy jeho deskových obrazů jsou zdobeny v italském stylu jako trojité vyřezávané arkády.
Prvním významným dílem Wolfa Trauta je rozměrný polyptych pro Johanniskirche v Norimberku (1511–1512), kde je ještě patrný vliv Dürera a Martina Schongauera. Nejpůsobivějším Trautovým dílem je hlavní oltář pro Lorenzkirche v Norimberku z roku 1514 (později kostel v Artelshofen, nyní Bayerisches Nationalmuseum Mnichov). V letech 1513–1518 vytvořil tři oltáře a portrét pro opaty Sebalda Bambergera a Johannese Wencka v cisterciáckém opatství v Heilbronnu. Na hlavním oltáři s Křtem Kristovým se podílel i jeho otec Hans. Další oltáře pro opatství byly zasvěceny sv. Petru a Pavlu, sv. Uršule a sv. Mořici a Vincentovi. Jako sochaři se na nich podíleli Peter Strauß (1480–1520) z Nördlingen a Peter Trünklin. Traut byl také zručným malířem portrétů (Portrét dámy (1510), Madrid, Thyssen-Bornemisza, Sebald Bamberger (1516–1518), Heimatmuseum Heilbronn)
Před svou smrtí roku 1520 začal pracovat na dřevořezbách pro knihu "Halle´sche Heiligtumsbuch",[4] kterou objednal kardinál Albrecht von Brandenburg. Kniha obsahuje 234 dřevořezů, které kromě Trauta zhotovili další dva umělci.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ RÉE, P. J. Traut, Wolf [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-04]. Dostupné online.
- ↑ British museum: Wolf Traut (Biographical details)
- ↑ Život svatého otce Františka, zakladatele řádu bratří menších. Praha: Ladislav Kuncíř 1926.
- ↑ Das Halle´sche heiltum
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sabine Lata: Wolf Traut als Maler (Nürnberger Werkstücke zur Stadt- und Landesgeschichte), Stadtarchiv Nürnberg 2005, ISBN 3-87707-662-9.
- Löcher, Kurt: Die Gemälde des 16. Jahrhunderts. Germanisches Nationalmuseum Nürnberg. Stuttgart 1997, S. 523–526
- Christian Rauch: Die Trauts: Studien und Beiträge zur Nürnberger Malerei, Heitz & Mündel, Straßburg 1907
- Ulrich Thieme, Felix Becker u. a.: Allgemeines Lexikon der Bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Band 33, E. A. Seemann, Leipzig 1939, S. 351.
- Rée, Paul Johannes, "Traut, Wolf" in: Allgemeine Deutsche Biographie Band 38 Duncker & Humblot, Leipzig 1894, S. 515–516On line
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolf Traut na Wikimedia Commons
- Zeno: Traut Wolf
