[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Wouter Crabeth II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wouter Pietersz Crabeth II.
Wouter Crabeth II.
Wouter Crabeth II.
Rodné jménoWouter Crabeth
Narození1594
Gouda, Jižní Holandsko
Úmrtí18. června 1644
Gouda
NárodnostNizozemec
Povolánímalíř
RodičePieter Woutersz. Crabeth
Významná dílaThe incredulity of St Thomas
MecenášCornelis Ketel starší
OvlivněnýCaravaggio
Vliv naJan Ariens Duif,
Dirk de Vrije,
Jan Govertsz Verbijl,
Jan Verzijl,
Aert van Waes
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wouter Pietersz. Crabeth II. (159418. června 1644) byl malíř nizozemského zlatého věku malířství 17. století.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Wouter Crabeth se narodil v roce 1594 v nizozemském městě Gouda jako syn spisovatele a politika Pietera Woutersze. Crabetha. Byl pojmenován po svém dědečkovi, Wouter Crabethovi I., který byl slavným tvůrcem vitráží a také malířem. Crabeth se učil u Cornelise Ketela, (18. března 1548 – 8. srpna 1616), strýce Cornelise Ketela mladšího. Je možné, že studoval také u Abrahama Bloemaerta v Utrechtu. V roce 1613 Crabeth uskutečnil tzv. Grand Tour, tedy Velkou cestu. Cesta do Florencie a Říma byla považována za nezbytnou pro dokončení klasického vzdělání vlámského umělce, jak psal Karel van Mander ve své publikaci Het schilder-boeck (Malířská kniha) z roku 1604. V roce 1615 byl Crabeth v Paříži a v následujícím roce v Aix-en-Provence. Poté cestoval do znovu do Itálie, kde studoval místní mistrovská díla a pracoval v různých malířských školách a dílnách. V roce 1619 za pobytu v Římě, se stal členem skupiny Bentvueghels. Setkal se zde s dalšími malíři, jako jsou Cornelius van Poelenburgh, Bartholomeus Breenbergh, Wybrand de Geest a Leonard Bramer. Podle zvyku dostal přezdívku: jeho přezdívka v Bentvueghels byla De Almanack (Almanach).

Crabeth je zobrazen na anonymní kresbě z roku 1620. Kresba je uložena v muzeu Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu. Crabeth byl tehdy znám jako Wouter van der Gou (tj. Wouter z Goudy). V roce 1626 se vrátil do Goudy jako schutter (voják). V roce 1628 se oženil s dcerou starosty Adrianou Gerritsdr Vroesenovou. V tomto roce se jeho otec stal starostou a Crabeth byl jmenován kapitánem Schutterij, což byla dobrovolná městská stráž či občanská milice ve středověkém a raném Nizozemsku. Úkolem schutterií bylo chránit město před útokem a jednat v případě vzpoury nebo požáru. V této funkci zůstal až do své smrti v roce 1644. V roce 1629 se zúčastnil obléhání 's-Hertogenbosche, známé také jako obléhání Bois-Le-Duc. Obléhání bylo součástí dlouho trvající anglo-španělské války.

Předtím obdržel objednávku od vikáře Petruse Purmerenta na dva oltářní obrazy pro katolický kostel Saint-Jean-Baptiste a náboženskou komunitu zvanou Catharinagasthuis. Tyto dva obrazy jsou v současné době v muzeu Het Catharina Gasthuis v Goudě a Rijksmuseum v Amsterdamu. Dvě díla – Nanebevzetí Panny Marie (Ten-Hemelopneming van Maria) a Nevěřící Tomáš (Ongelovige Thomas) – ukazují silný italský vliv a jsou stylisticky blízké stylu Caravaggio. V letech 1631 a 1641 Crabeth namaloval další dva oltářní obrazy pro kostel Saint-Jean-Baptiste, které jsou také v muzeu Het Catharina Gasthuis. Crabeth nemaloval jen oltářní obrazy, zobrazoval často pastýře a hráče karet. I tato díla jsou stylově blízké dílu Caravaggia. Tyto výjevy byly většinou namalovány po jeho návratu do Goudy. Z jeho prací se zachovalo jen málo. Wouter Crabeth byl následován jeho studenty Janem Ariensem Duifem, Dirk de Vrije, Janem Govertszem Verbijlem, Janem Verzijlem a Aertem Van Waesem. Crabeth byl nejvýznamnějším umělcem ve města Gouda.

Vybrané práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Uctívání mágů (Aanbidding der Koningen), 1631 (Museum het Catharina Gasthuis Gouda).
  • Zábava pastýřů (Herdersvermaak) (Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique, Antverpy)
  • Nanebevzetí Panny Marie (Ten-Hemelopneming van Maria), 1628 (Museum het Catharina Gasthuis, Gouda).
    • Nanebevzetí Panny Marie bylo v roce 1628 Crabethem pojato jako oltářní obraz, který byl objednán knězem Petrusem Purminterem. Zapomenutý po více než tři století, byl v roce 1970 znovu objeven v podkroví fary tehdejším ředitelem muzea Catharina Gasthuis v Goudě, Dr. Janem Schoutenem. Práce je nyní vystavena v novém muzeu.
  • Pijáci (připsaný, neznámé místo zachování, 11. března 1999 Marc-Arthur Kohnovi, Paříž).
  • Společnost hudebníků (Původní název neznámý, Szépmüvézeti Muzeum, Budapešť).
  • Přeměna Guillaume d’Aquitaine na Bernarda de Clairvaux (1641, Museum het Catharina Gasthuis, Gouda).
  • Pár hrající na flétnu (Royal Museum of Fine Arts, Antwerpy).
  • Umírající válečník (Stervende krijgsman) (soukromá sbírka).
  • Hráči karet (Národní muzeum Varšava, Varšava).
  • Hráči karet (neznámé místo zachování, prodáno v aukci 17. ledna 1992, Sotheby's, New York).
  • Harmanus Herberts a jeho úředníci, 1642 (Museum het Catharina Gasthuis Gouda).
  • Ukládání do hrobu, (pravděpodobně zničen v roce 1945, naposledy v Kaiser-Friedrich-Museum, Berlín).
  • Svatba v Káni (De Bruiloft te Kana), (malováno 1640 (Museum het Catharina Gasthuis Gouda).
  • Nevěřící Tomáš (Ongelovige Thomas), (kolem 1628, Rijksmuseum, Amsterdam – zapůjčeno Catharina Gasthuis, muzeum v Goudě).
  • Falešní hráči (Les Tricheurs), (Gemäldegalerie, Berlín).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wouter Crabeth II na anglické Wikipedii.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]