[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Rukáveč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rukáveč
Pohled na část vesnice
Pohled na část vesnice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMilevsko
OkresPísek
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel27 (2021)[1]
Katastrální územíRukáveč (5,48 km²)
PSČ399 01
Počet domů17 (2011)[2]
Rukáveč
Rukáveč
Další údaje
Kód části obce94765
Kód k. ú.694762
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rukáveč je malá vesnice, část města Milevsko v okrese Písek. Nachází se asi 4 km na jihozápad od Milevska. Rukáveč je také název katastrálního území o rozloze 5,48 km².[3] Ve vsi pramení Bilinský potok.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1488.[4] Rukáveč patřila stejně jako okolní vesnice k zvíkovskému panství a její další osudy jsou společné se Zvíkovem. Ves byla uvedena v roce 1584 v soupise dědictví po Kryštofu ze Švamberka.[5] V roce 1612 je uvedena při prodeji zvíkovského zboží podobně jako Stehlovice, Branice, Velká, Kučeř, Květov, Osek, Jickovice, Jetětice, Vůsí a kostel na Červené na Vltavou Janu Jiřímu ze Švamberka.[6] Do roku 1736 byla Rukáveč součástí Branické rychty.[7]

Pošta, lékař, farní a četnický úřad s nacházeli v Milevsku. Děti zprvu docházely do Milevska, na žádost obce v roce 1908 bylo městu Milevsko uloženo zřídit v Rukávči školu. K uskutečnění došlo až po připomínkách v roce 1921. Školní rada v tomto roce povolila jednotřídní školu. O šest let později byla postavena školní budova. V roce 1927 se zde začalo vyučovat.[7]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1922. V roce 1930 zde bylo vedeno 24 popisných čísel a žilo zde 162 obyvatel.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Roubené stavby
  • Kaple ve vesnici je ze druhé poloviny 19. století. Kaple je zasvěcená Navštívení Panny Marie.[8]
  • U komunikace z vesnice ve směru na Milevsko se v ohrádce nalézá kamenný kříž.
  • Další kamenný kříž se nachází u stejné komunikace nedaleko od prvého kříže v remízku.
  • Rukávečská obora[9] Přírodní památka se nachází v Jihočeském krajiokrese Písek západně od Milevska v katastrálním území obce Květov. Je součástí stejnojmenné obory mající rozlohu 848 ha, která je prvkem lesního komplexu mezi obcemi Rukáveč a Květov.[10] Vlastní přírodní památka zabírá plochu 6,8349 ha, okolo níž je ochranné pásmo o šířce 50 metrů.[11] Její území leží na mírném severním svahu 538 metrů vysokého kopce Oranice, nad levostranným přítokem Hrejkovického potoka přibližně 2 kilometry jihovýchodně od obce Květov na jih od silnice spojující Branice a Květov, nedaleko Tyrolského domu, což je lovecká chata vystavěná v roce 1810 v alpském stylu.[9] Nadmořská výška přírodní památky se pohybuje mezi 488 až 536 metry.[11] Oblast je součástí ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy. V současnosti je samotné území přírodní památky oploceno. Oblast je tedy pro turisty volně nepřístupná. Nicméně na přístupové lesní cestě vedoucí k severovýchodní části přírodní památky je umístěna malá informační cedule popisující lokalitu.
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-20. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 228. 
  5. KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 197. Dále jen Kytka. 
  6. Kytka, s. 85.
  7. a b c Kytka, s. 198.
  8. HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 102. 
  9. a b Toulavá kamera 1, str. 12, ISBN 80-7316-228-8
  10. Schwarzenberg.cz - Rukávečská obora [online]. [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  11. a b Plán péče, str. 2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]