Rudolf Kögler
| Rudolf Kögler | |
|---|---|
 Rudolf Kögler | |
| Narození | 12. března 1899 Krásná Lípa  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. dubna 1949 (ve věku 50 let) Rumburk  Československo |
| Povolání | geolog, astronom a botanik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolf Kögler (12. března 1899 Krásná Lípa[1] – 19. dubna 1949 Rumburk) byl amatérský přírodovědec, tvůrce první naučné stezky v Čechách a unikátní trojrozměrné geologické mapy.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Krásné Lípě, tamtéž absolvoval Státní průmyslovou školu pletařskou.
S manželkou Annou (roz. Zimermannovou) měl dvě děti: syna Rolanda (*1926), který zahynul za druhé světové války, a dceru Ingrid (*1940).
Byl zaměstnán jako pletař, textilní návrhář a technický úředník v různých textilních provozech. V roce 1930 se přestěhoval do domu manželčiných rodičů v obci Zahrady, místní části Krásné Lípy. Po druhé světové válce mu hrozilo zařazení do odsunu německého obyvatelstva, kterému se vyhnul díky antifašistickému smýšlení i administrativním nesrovnalostem.
Zemřel na vnitřní krvácení[2] v dubnu 1949 ve věku 50 let v nemocnici v Rumburku po nešťastném selhání lékaře.[3]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Amatérsky se věnoval několika přírodovědným oborům – astronomii, geologii a botanice, a to na úrovni oceňované odborníky. Prováděl astronomická pozorování pro hvězdárnu v Curychu, ceněné byly jeho náčrty polární záře z 25. ledna 1938. Královská observatoř v Greenwichi ho ocenila za jeho pozorování slunečních skvrn.[4]
V roce 1937 dokončil unikátní reliéfní geologickou mapu sestavenou z místních hornin, kterou vybudoval na zahradě domu čp. 30 v Zahradách. Na 50 m² je tak zobrazeno skutečné území o rozloze 29 km² a reprezentováno geologicky zajímavé okolí Vlčí hory s lužickým zlomem. Dokončena byla roku 1935 a veřejnosti zpřístupněna v roce 1937.[4] V roce 1987 byla prohlášena za nemovitou kulturní památku[5] a roku 1983 národní technickou památku.[4] Je dodnes udržovaná a veřejně přístupná, po Köglerově skonu o ni pečovala manželka, následně dcera Ingrid Schnitterová.[4]
V roce 1941 zpřístupnil přírodovědnou vycházkovou trasu ze Zahrad do obce Vlčí Hora. Tato Köglerova naučná stezka byla první naučnou stezkou v Čechách. Stezka začínala v oblasti vápencových lomů, pokračovala mezi pískovcové věže Kyjovského údolí a končila po 12 km u rozhledny na Vlčí hoře.[2] Měla 70 dřevěných informační tabulí, na kterých Kögler představoval zajímavosti o geologii, fauně i floře lokality. V provozu byla do jara 1945, kdy byly německy psané tabule při poválečném ničení všeho německého zlikvidovány.[4] Obnovena a opět zprovozněna byla v rozšířené podobě až v roce 2006 městem Krásná Lípa za spolupráce Köglerových potomků.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krásná Lípa
- ↑ a b KNORR, Ivan. Po nejstarší naučné stezce. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 62–65. Dostupné online.
- ↑ Kalendárium: 19. duben 1949 – † Rudolf Kögler [online]. Česká televize, 2019-04-14 [cit. 2019-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20.
- ↑ a b c d e LUKEŠOVÁ, Hana. Rudolf Kögler. Výběr kulturních výročí 2024 [online]. Knihovna Ústeckého kraje, 2024 [cit. 2024-07-03]. Roč. LIII, čís. 1. Dostupné online. ISSN 1803-6953.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-06]. Identifikátor záznamu 157466 : plastická geologická mapa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Klára Mrštíková: Osobnost a dílo Rudolfa Köglera. In: Mandava 2004. Varnsdorf, 2004.
- Průvodce. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem. Krásná Lípa, 2006.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Kögler na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rudolf Kögler.
- LUKEŠOVÁ, Hana. Rudolf Kögler. Online. Výběr kulturních výročí 2024. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024, roč. LIII, č. 1, s. 1–4. ISSN 1803-6953. (Obsahuje bibliografii.)
