Rýnský spolek
| Konfederované státy rýnské Rheinbund (de) États confédérés du Rhin (fr)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
325 752 km²
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
14 608 877
| |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
konfederace klientských států Francie
| |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Rýnský spolek (německy Rheinbund), oficiální název však byl Konfederované státy rýnské z doslovné francouzštiny (francouzsky États confédérés du Rhin, běžně také francouzsky Confédération du Rhin), vznikl v západní části bývalé Svaté říše římské, která zanikla po 844 letech v roce 1806.
Rozpad říše a vytvoření Rýnského spolku bylo zaviněno porážkou říšských vojsk Napoleonem v prosinci roku 1805 v bitvě u Slavkova nazývanou také bitvou tří císařů. Po této bitvě byl uzavřen bratislavský mír, kde se právě František II. zřekl titulu římského císaře a ponechal si pouze titul rakouského císaře (stal se tedy Františkem I.). V říjnu 1806 po francouzském pokoření Pruska přistoupily do Rýnského spolku i státy středního a severního Německa. Do roku 1808 přistoupilo k Rýnskému spolku dalších dvacet států a státečků a dosáhl svého největšího rozmachu.
Pouze státy Rakousko, Prusko, knížectví Holštýnsko náležející k Dánsku a švédské Pomořansko zůstaly mimo spolek. Knížectví Erfurt bylo anektováno přímo Francií a tvořilo tak francouzskou enklávu uvnitř Německa.
V roce 1810 byla velká část severozápadního Německa s územím mezi řekami Emže, Vezera a Labe přičleněna k Francii, kvůli utužení kontinentální blokády. K rýnskému spolku náleželo skrz personální unii se Saskem také Varšavské velkoknížectví. Celkem zahrnoval spolek 325 752 čtverečních kilometrů s 14 608 877 obyvateli.
Rýnský spolek zanikl po porážce francouzských jednotek na podzim roku 1813, kdy se většina jeho členů pod tlakem spojeneckého postupu na západ přidala na stranu spojenců, nebo byla vojensky okupována spojeneckými vojsky.
Rýnský spolek byl roku 1815 po vídeňském kongresu nahrazen Německým spolkem.
Členské státy
[editovat | editovat zdroj]
- 4 království
- 5 velkovévodství (velkoknížectví)
- 13 vévodství
- 17 knížectví
- Hansovní města Hamburg, Lübeck a Brémy.
Království
[editovat | editovat zdroj]Bavorské království – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Württemberské království – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Saské království – připojilo se 11. 12. 1806
Vestfálské království – připojilo se 15. 11. 1807, vytvořeno Napoleonem
Velkovévodství
[editovat | editovat zdroj]Bádenské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Velkovévodství Berg – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Hesensko-darmstadtské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Würzburské velkovévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Frankfurtské velkovévodství – připojilo se 12. 7. 1810
Vévodství
[editovat | editovat zdroj]Nasavské vévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Nasavsko-Usingen – spojeno 30. 8. 1806
Nasavsko-Weilburg – spojeno 30. 8. 1806
Meklenbursko-střelické vévodství – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Oldenburské vévodství – připojilo se 14. 10. 1808, anektováno Francií 13. 12. 1810
Knížectví
[editovat | editovat zdroj]Řezenské knížectví – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Leyen – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
Lichtenštejnské knížectví – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Lippe-Detmold – spoluzakladatel, připojilo se 12. 7. 1806
knížectví Reuss-Ebersdorf – připojila se 11. 4. 1807
knížectví Reuss-Greiz
knížectví Reuss-Lobenstein
Schaumbursko-lippské knížectví
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Rýnský spolek na Wikimedia Commons
