Psusennes I.

Psusennes I
Pasibkhanu, Pasebakhaenniut
Doba vlády	1039–991 př. n. l.[1]
Rodné jméno	Pa seba kha en niut (Hvězda která se zjevila v Tébách)
Trůnní jméno	Aa kheper Ra, setep en Amun, (Velký oslavující Re(a ) vybraný Amonem)
Jméno obou paní	Pán dvou zemí, král jako bůh Re na nebi
Zlatý Hor	Sema tau, der pedjut 9, itj em sekhemef em tau nebu
Manželka	Mutnodjmet (2)[2]
Potomci	Amenemop, Ankhefenmup, dcera Istemkhebe (2)
Otec	Pinodžem I.
Matka	Henauttawy dcera Ramesse XI.[2]
Úmrtí	~ 991 [p 1]
Hrobka	Tanis (NRT III, 1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psusennnes I. také se jménem Pasibkhanu nebo Hor-Pasebakhaenniut I. „Hvězda která se zjevila v Thébách“. Nápis v hrobce jeho Horova jména „Silný býk dar krásného Amona se zjevil v Thébách“. Byl třetím vládcem – faronem v 21. dynastii, která se řadí do Třetí přechodné doby. Vládl v Dolním Egyptu ve městě Tanis v deltě Nilu, v letech 1039–991 př. n. l.^[1]

V předchozí Ramessovské 20 dynastii se již od nástupu na trůn Ramesse IV. , se sídleme v Pi-Ramesse ^{[p 2]}) diferencovaly vládnoucí struktury a ekonomické podmínky vůči Hornímu Egyptu s centrem v Thébách. Kněží Amonova chrámu již za vlády Ramesse X. a XI. ustavili teokratický stát a Egypt se mocensky rozvolnil do dvou relativně samostatných území na severu a jihu. Po smrti Ramesse XI. se trůnu v Dolním Egyptu ujal Smendés, který původně sloužil ve vojsku Ramesse XI., a byl možným nevlastním bratrem Amonova velekněze Hrihora, zakladatele teokracie v Thébách. Smendés svoje postavení stvrdil sňatkem s dcerou Ramesse XI. Tenatamun.^[2]. O jeho vládě i následníka Amenemnesuta, který vládl jen krátce (~5 roků), je málo zachovaných zpráv. Do historie se významněji zapsal až jejich pokračovatel a následník Psusennes I.^[3] syna velekněze Pinudžema I. v Thébách a dřívější generál ve vojsku Ramesse XI. Vzájemné vztahy mezi Horním a Dolním Egyptem, vázané na příbuzenské svazky i příhraniční odlišné podmínky nebyly konfliktní. Dolní Egypt řešil invazi mořských národů do úrodné delty Nilu, Horní Egypt pak usiloval o udržení vlivu v Núbii, bohaté na suroviny a kontrolu pohybu zboží od Asuánu podél horního toku Nilu.
Od nástupu Psusennese I. bylo původní sídlo 20. dynastie Pi-Ramesseum ^{[p 3]} opuštěno ^{[p 4]} a nové královské sídlo bylo vybudováno v Tanis, vzdálené severně ~25 km). ^[4] Období vlády Psesennese I se přisuzuje stavba Amonova chrámu v Tanis. Archeologické průzkumy původní zástavby v Tanis včetně blízké nekropole odkryly kamenné bloky, které byly přeneseny z bývalého Pi-Ramessse a použity pro místní stavby. Byly identifikovány podle nápisů a jmen faraonů z původních staveb, např. Ramesse II., bloků ze Střední říše, dokonce i pilíře s Horovým jménem Cheopse, Sesostrise III. a četné bloky z období Střední říše.^[5][6]

Hrobku (NRT III) odkryl v roce 1939 Pierre Montet^[7][8] a v následujících letech ji otevřel a podrobněji nálezy zpracoval a publikoval. NRT III, hrobka Psousennes I, s neporušenou vstupní šachtou, se skládala ze šesti místností:

• vstupní komora obsahující zbytky několika částí pohřebního nábytku s mumiemi Siamona a Psousennese II. (21. dynastie) kolem neporušeného stříbrného sarkofágu Šešonka II. s jeho mumii a všemi královskými ozdobami.
• v zadní částí vstupní komory byl odkryt vchod do další komory, ve které byl neporušený sarkofág Psusennese I. s bohatou pohřební výbavou ^{[p 5]}.
• v sousední komoře původně určené manželce Psusennese i., Mutnodjmet (2)^[2] se nacházel sarkofág faraona Amenemopa (vládl 993–984 př. n. l.) s velmi skromnou výbavou.^[1]
• v boční komoře (III/3) byl prázdný sarkofág generála a správce Amonova chrámu Ankhefenmuta, syna Psusennese.
• v komoře (III/4), přistavěné v pozdějším období, byl neporušený pohřeb generála Wendjebauendjed včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy.^[5]

V žulovém sarkofágu byla v antropomorfní stříbrné (spíše slitiny zlata a stříbra) rakvi mumie faraona, ze které se se zachovaly jen nepatrné části. V bohatě vybavené komoře byl dřevěný nábytek, poškozený vlhkostí, tradiční Vešebty, zlaté šperky, zlaté tepané vázy a četné další. Podrobný seznam a popis 323 nalezených artefaktů P. Montet shrnul v monografii z roku 1945^[7]. Z nejzajímavějších to je zlatá váza s kartuší Ahmose I. [1] z 18. dynastie, která byla zřejmě zcizena přímo z jeho hrobky v El Amarně ^{[p 6]}, dalším je zlatý tepaný pohár s vepsaným jménem Pinudžema I. a kanopy s jeho kartušemi.^[9]

Umělecká a řemeslná dovednost výrobců rakve Psusennese I. je rovněž dokladem znalosti technologických postupů práce s kovy, v tomto případě stříbro zlatého, tenkostěnného vrchního dílu. Co do zpracování a použitého materiálu je analogem zachované rakve Šešonka II.[2], který jednak vládl poměrně krátce (~2 roky) a jednak oproti Psusennesovi o více než sto let později. Typově se blíží formě známé již z 18. dynastie z pohřební výbavy Tutanchamona, je však zřejmé, že v tomto porovnání obě zmíněné jsou oproti Tutanchamově výbavě méně dekorativní. Výroba podobných artefaktů tedy byla historicky zavedeným výrobním artiklem. Na obou antropomorfních rakvích Psuesnnese a Šešonk II. jsou viditelně podobné gravírované motivy, stopy po kovotepeckém tvarování a finálním leštění. Spoje přídavných dílů, pokrývky hlavy nemes u Psusennesovy rakve, jsou nýtované. Na temeni hlavy je zlatý Ureus ve tvaru kobry, bohyně chránící Dolní Egypt. Další bližší materiálově-technologické analýzy nejsou známé. ^[10][11][12]

• Šešonk II.
• 20. dynastie
• 22. dynastie
• 18. dynastie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Psusennes I. na Wikimedia Commons

Faraoni 3. přechodného období
21. dynastie (1069–945 př. n. l.)	Nesbanebdžed • Amenemnesut • Pasbachaenniut I. • Amenemope • Osorkon starší • Siamun • Pasbachaenniut II.
22. dynastie (945–720 př. n. l.)	Šešonk I. • Osorkon I. • Šešonk II. • Takelot I. • Osorkon II. • Šešonk III. • Šešonk IV. • Pami • Šešonk V. • Osorkon IV.
23. dynastie (837–728 př. n. l.)	Harsieset • Takelot II. • Petubaststis I. • Iuput I. • Šešonk VI. • Osorkon III. • Takelot III. • Rudamun • Šešonk VII. • Mencheperre Ini
24. dynastie (732–720 př. n. l.)	Tefnacht • Bakenrenef
25. dynastie (747–656 př. n. l.)	Piye • Šabaka • Šebitku • Taharka • Tantamani

Předchůdce: Amenemnesut

Egyptský král 1039–991 př. n. l.

Nástupce: Amenemope