Pekari páskovaný

Pekari páskovaný
Pekari páskovaný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď	pekariovití (Tayassuidae)
Rod	pekari (Pecari)
Binomické jméno
Pecari tajacu (Linné, 1758)
Synonyma
Tayassu tajacu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekari páskovaný (Pecari tajacu) je středně velký sudokopytník z čeledi pekariovitých.

Pekari páskovaný je nenápadně zbarvený, 80–100 cm velký savec s výškou v kohoutku až 50 cm a hmotností mezi 15–25 kg. Celé tělo má porostlé dlouhými, tmavě zbarvenými štětinatými chlupy. Svůj název získal díky nápadnému bílému pruhu na krku.

Vyskytuje se v širokém spektru biotopů od pouště až po tropický deštný a opadavý les v Jižní a Střední Americe od Argentiny po Texas, Arizonu a Nové Mexiko. Vyhýbá se pouze vyšším horským polohám. V současné době pokračuje jeho šíření na sever. Místy se stává synantropním druhem, navštěvuje lidská sídliště, kde se živí odpadky. Proniká i do větších měst, jako je např, Asunción v Paraguayi.

Ve volné přírodě žije obvykle v menších, 2–20členných (obvykle v 6–9členných) skupinách, které vede starší a zkušená samice. Je aktivní přes den, noc přečkává ve vlastnoručně vyhrabaných norách, které si hloubí většinou pod kořeny stromů. Požírá ovoce, kořeny, plody, traviny, bezobratlé živočichy i malé obratlovce. Podobně jako divočáci rád navštěvuje také bahnité oblasti.

Pekariové jsou nebojácná a obratná zvířata, v případě nutnosti dokáží vyvinout rychlost až 35 km/h a při ohrožení se často neostýchají použít velmi ostré zuby. Stádo pekariů se dokáže ubránit i jaguárovi. V zoologických zahradách mnohdy vážně pokoušou návštěvníky, kteří se je pokoušejí pohladit nebo krmit z ruky. Jihoameričtí indiáni se proto pekariů obávají. V mytologii kmene Guaraní vystupuje lidožravý netvor Ao ao který je napůl člověk a napůl pekari, ovládá prales a žere lovce, kteří zabíjelí víc zvěře než potřebují nebo jinak porušují zákony života v pralese.

Po 142–148denní březosti rodí samice v ústraní 1–4 mláďata, která dospívají již v prvním roce života. Mláďata jsou po narození velká jako králík a mají jemnou, žlutou až rezavě zbarvenou srst, jsou velmi aktivní a ozývají se slabým bečením.

Pekari páskovaný je často chován v zoologických zahradách po celém světě. V Česku jej můžeme spatřit v Zoo Praha^[zdroj?], Plzeň, Zlín, Liberec a Ústí nad Labem. Na Slovensku v Zoo Košice a Žilině v soukromé zoo na sídlišti Hájik. Zoo Brno chová příbuzný, vzácnější druh pekari bělobradý (Tayassu pecari).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collared Peccary na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pekari páskovaný na Wikimedia Commons
• Pekari páskovaný na Biolibu
• Pekari páskovaný na oficiálních stránkách Zoo Zlín