Petrof
PETROF, spol. s r.o. | |
---|---|
Logo | |
Antonín Petrof, zakladatel firmy | |
Základní údaje | |
Právní forma | Společnost s ručením omezeným |
Datum založení | 1864 |
Zakladatel | Antonín Petrof |
Sídlo | Hradec Králové, České království, Rakouské císařství |
Adresa sídla | Na Brně 1955, Hradec Králové, 500 06, Česko |
Klíčoví lidé | Zuzana Ceralová Petrofová (ředitelka) |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | lehký průmysl |
Produkty | hudební nástroje |
Provozní zisk | 33 mil. Kč (2017) |
Zaměstnanci | okolo 1000 (2018)[1] |
Identifikátory | |
Oficiální web | www.petrof.cz |
IČO | 62028634 |
LEI | 31570010000000014548 |
OpenCorporates ID | cz/62028634 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PETROF, spol. s r.o.,[2] je česká společnost zabývající se především výrobou klavírů a pianin. Sídlí v Hradci Králové v ulici Na Brně. Petrof je největším evropským výrobcem akustických klavírů a pianin, exportující do více než 60 zemí.[3][4][5]
Historie společnosti
[editovat | editovat zdroj]Zakladatel společnosti Antonín Petrof se narodil v roce 1839. Vyučil se truhlářem v dílně svého otce Jana Petrofa. Roku 1857 se odjel učit stavitelem klavírů do Vídně k firmám Heitzman, Ehrbar a Schweighofer. Roku 1864 se vrátil do Hradce Králové a postavil svůj první koncertní klavír a o rok později přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou.[6] Postupně se vypracoval a zařadil se mezi nejvýznamnější výrobce klavírů a pian v Evropě. Mezi zákazníky firmy Petrof patřil také císařský dvůr a v roce 1899 Antonín Petrof obdržel privilegium c. a k. dvorního dodavatele a byl mu propůjčen titul tajného dvorního rady. Také oba jeho synové později získali titul.[7]
V roce 1895 začala firma vyvážet své výrobky do zahraničí. Roku 1908 byla firma změněna na veřejnou obchodní společnost, kde se Petrofova manželka Marie stala prokuristkou, a synové Jan, Antonín a Vladimír dostali podíl na firmě. Když v roce 1915 oba rodiče Antonín a Marie Petrofovi zemřeli, převzal vedení podniku nejmladší syn Vladimír Petrof.[6] Oba starší bratři byli v době I. světové války na frontě.
V roce 1932 získala firma Petrof licenci na výrobu elektroakustických klavírů značky Neo-Bechstein, později přejmenované na Neo-Petrof. V závodech se pod hlavičkou Petrof vyráběly také nástroje jiných značek. Po roce 1945 v severočeském Jiříkově firma získala po válce znárodněný pobočný závod firmy August Förster na výrobu klavírů, která má své sídlo v saském městě Löbau. Dnes se v této pobočce kompletují piana značky Weinbach z dílů vyráběných v Číně.[3][8]
Po komunistickém převratu v roce 1948 byl podnik Petrof znárodněn. V letech 1991 až 1998 byl podnik reprivatizován.[9]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Petrof, od roku 2004 vedený dvěma sestrami páté generace rodu Petrofových, je se svou roční produkcí v současnosti největší výrobce klavírů v Evropě.[3][10][5] Firma produkuje ročně přibližně 2 000 křídel a 12 000 pianin.[1] Disponuje kapacitami pro výrobu široké škály klavírů a pianin i výzkumnou a vývojovou laboratoří.
Vyrábí se šest základních modelů křídel – dle délky. Koncertní mistrovské nástroje ve třech typech – P 284 Mistral a P 237 Monsoon a P 210 Pasat, které se zhotovují individuálně nejlepšími odborníky firmy. Průměrná doba vyhotovení křídla trvá v průměru 9, až 12 měsíců[11].[1] Další tři typy P 194 Storm, P 173 Breeze a P 159 Bora se vyrábějí standardním způsobem. Ve stylových variantách jsou to typy P IV CHIPP a P IV Rokoko. Všechna křídla mají čtyři standardní úpravy: nejžádanější černý lesk, bílý lesk, ořech a leštěný mahagon. Pianina mají šest základních výškových typů: 118, 122, 125, 127, 131 a 135 cm. Obohacením sortimentu jsou nástroje stylového provedení: CHIPP, DCHIPP a Rokoko s ručním řemeslným zpracováním povrchů. Firma staví také pianina podle přání a individuálních požadavků zákazníka. Zákazníkům rovněž nabízí také Self Player System pro klavíry[12], který umožňuje produkovat zvuk i přesto, že na klavír nikdo nehraje. Je to umožněno díky elektromagnetům, které přenášejí pohyb do klávesnice a následně do celé mechaniky klavíru[12]. V době ekonomické krize v letech 2008, až 2010 začala firma Petrof také s výrobou nábytku a kuchyní.[13]
Důležitá data
[editovat | editovat zdroj]- 1839 – Narození zakladatele firmy Antonína Petrofa.
- 1857 – Antonín Petrof odešel do Vídně, kde se učil stavitelem klavírů u firem Heitzman, Ehrbar a Schweighofer.
- 1864 – Návrat do Hradce Králové, stavba prvního koncertního klavíru a založení firmy.
- 1865 – Antonín Petrof přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou na starém městě za kostelem sv. Ducha. Postavení prvního piana.
- 1866 – Přerušení výroby kvůli rakousko-pruské bitvě u Hradce Králové.
- 1874 – Přemístění firmy do nového prostoru za městem směrem na Brno, kromě pianin také výroba harmonií.
- 1880 – Otevření pobočného provozu v Temešváru v Uhrách.
- 1881 – Zahájena vlastní výroba klávesnic a konstrukce mechanik.
- 1883 – Zavedena výroba pianin.
- 1895 – Začátek vývozu nástrojů do ciziny, sklad a servisní středisko ve Vídni.
- 1899 – Antonín Petrof byl císařem jmenován dvorním továrníkem pian Rakousko-Uherska a tajným radou. Oba tituly později přešly na syny.
- 1908 – Firma přeměněna na veřejnou obchodní společnost. Marie Petrofová je prokuristkou firmy. Vedle zakladatele firmy zde pracují i synové Jan, Antonín a od roku 1914 i nejmladší Vladimír (II. generace).
- 1915 – Zemřel Antonín Petrof i jeho žena Marie. Ve válečných letech řídí společnost nejmladší ze synů Vladimír.
- 1924 – Zavedena výroba elektropneumatických pian, později radioakustických. Export Japonsko, Čína, Austrálie, Jižní Amerika.
- 1928 – Firma Petrof společně s významnou americkou firmou Steinway otevřela pobočku v Londýně na Wigmore Street. Vedení podniku rozšířilo správu podniku o III. generaci Petrofů: Dimitrije, Eduarda a Eugena.
- 1934 – Grand Prix, na světové výstavě v Bruselu získaly nástroje Petrof zlatou medaili. V továrně pracovalo 400 lidí.
- 1948 – Znárodnění továrny, Petrofovi zbaveni majetku a svých práv.
- 1954 – Založeno vývojové oddělení pianin a klavírů.
- 1958 – Ukončena výroba harmonií. Na EXPO Brusel ocenění zlatou medailí za koncertní křídlo PETROF Mondial.
- 1991 – Začátek procesu privatizace a nástup Ing. Jana Petrofa (IV. generace) po 43 letech totalitního režimu.
- 1994 – Otevření nového moderního výzkumného centra s vlastní velkoobjemovou bezodrazovou měřící komorou, největší svého druhu v ČR.
- 1997 – Založena Továrna na pianina, a. s. v Hradci Králové.
- 1998 – Dokončení privatizace firmy společností PETROF, spol. s r. o.
- 1999 – 135. výročí založení firmy Petrof.
- 2001 – Továrna přešla plně do rukou rodině Petrofů, nástup V. generace.
- 2003 – Byla patentovaná magneticky akcelerovaná mechanika (MAA).
- 2004 – Byl vyroben první nástroj s použitím mechaniky MAA a prezentován na Frankfurtu 2004 v Německu. 140. výročí založení firmy PETROF – do čela firmy se postavila Mgr. Zuzana Ceralová Petrofová (V. generace). Obnovena výroba pianinových a klavírových mechanik vlastní konstrukce.
- 2005 – Zuzana Ceralová Petrofová jmenována prezidentkou Evropské konfederace výrobců hudebních nástrojů (CAFIM).
- 2006 – Výrobní řada pěti délek křídel, doplnění o koncertní křídlo P 210 Pasat a PETROF VI. Na přání zákazníka je možno opatřit nástroj vlastní magneticky vyvažovanou klávesnicí.
- 2007 – Nástroje značky Petrof jsou označeny novou pečetí European Excellence (zkratka EEX, důkazem evropského původu nástroje a zárukou dlouhodobé životnosti, odborného servisu a vysoké užitné hodnoty). Stavba klavírů na objednávku pro nejnáročnější zákazníky, koncertní křídlo P 194 Storm.
- 2008 – Otevření vlastní dceřiné firmy PETROF USA[14], další koncertní křídla P 237 Monsoon, P 173 Breeze a P 159 Bora.
- 2009 – Dokončení nové generace klavírů Petrof. Spolupráce s audio-legendou Markem Levinsonem (reprobedny pro high-endový audio systém DANIEL HERTZ).
- 2013 – Otevření Muzea PETROF[15].
- 2014 – Představena nová prémiová značka „ANT. PETROF“ (křídlo AP 275, AP 225). 150. výročí založení firmy.
- 2015 – Zuzana Ceralová Petrofová oceněna titulem Manažerka roku[16].
- 2016 – Projekt Petrof Art Family (PAF), představení pianina AP 136[17]. Zahájení stavby Petrof Gallery.
- 2017 – Otevření PETROF Gallery[18] a PETROF Café[19] v Hradci Králové.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Drnek Piana - Klavíry a pianina značky PETROF [online]. Pianos.cz [cit. 2018-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku PETROF, spol. s r.o., C 7054 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové [online]. Rev. 2015-03-02 [cit. 2015-03-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c Where can I read more about PETROF? [online]. Petrof, 2008-05-07 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 88 notes pour piano solo, Jean-Pierre Thiollet, Neva Editions, 2015, p. 133. ISBN 978-2-3505-5192-0
- ↑ a b PETROF, Northwest Pianos [online]. Northwest Pianos. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PETROF Historie firmy [online]. Petrof [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Handbuch des Allerhöchsten Hofes und des Hofstaates Seiner K. und K. Apostolischen Majestät. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1900. S. 222. (německy)
- ↑ eMusici. Klavierbauer Petrof beginnt mit Möbelproduktion [online]. Klassik.com, 2009-03-05 [cit. 2012-06-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Radio Prag - Nachrichten - 28-02-1998 10:00. Petrof – Privatisierung. Český rozhlas [online]. 1998-02-28 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy)
- ↑ Lothar Martin. Radio Prag – Zprávy 26-01-2009 20:08 - Wirtschaftskrise: Weitere Kündigungen im Klavierbau und der Glasindustrie. Český rozhlas [online]. 2009-01-26 [cit. 2012-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-02-2013. (německy)
- ↑ Klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Self Player System pro klavíry. www.petrof.cz [online]. [cit. 2022-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Petrof přečkal krizi a znovu vydělává. V Asii sklízí úspěch. Lidovky.cz [online]. 2012-07-30. Dostupné online.
- ↑ USA. www.petrof.com [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muzeum PETROF. Muzeum PETROF [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Homepage. MANAŽER ROKU [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
- ↑ ANT. PETROF 136. www.petrof.cz [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
- ↑ PETROF Gallery. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Cafe. PETROF Gallery [online]. [cit. 2023-01-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PETR, Emanuel Štěpán, 1853-1930 : Em. Š. Petr & Novák: první česká továrna na piana. Praha: Emanuel Štěpán Petr, [ca 1895] -- 15 s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online. Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine.
- PETROF 1864–2014: 150 years of great pianos. Hradec Králové: Studio Artefakt, 2014. ISBN 978-80-260-5951-6 (záznam ve SVKHK)
- PETROF 1864-2019/CZ: půvab, elegance, tajemství, radost, opojení, fantazie. Hradec Králové: Studio Artefakt, 2019, ISBN 978-80-270-5318-6 (záznam v SVK HK Archivováno 14. 7. 2020 na Wayback Machine.)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrof na Wikimedia Commons
- www.petrof.cz, oficiální stránky