Pomone (opera)
Pomona | |
---|---|
Pomone | |
Titulní strana opery Pomone | |
Základní informace | |
Skladatel | Robert Cambert |
Libretista | Pierre Perrin |
Počet dějství | 5 (+ prolog) |
Originální jazyk | francouzština |
Literární předloha | mýtus o Pomoně |
Premiéra | 3. března 1671 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pomone (Pomona) je opera Roberta Camberta z roku 1671. Libreto sepsal básník Pierre Perrin, na motivy mýtu o bohyni Pomoně. Premiéra opery byla uvedena v divadle Jeu de Paume de la Bouteille (které patřilo pod Académie d'Opéra, kde byli Cambert a Perrin v té době ředitelé) 3. března 1671. Během osmi měsíců produkce Pomony bylo odehráno 146 repríz. Do dnešní doby se zachovala pouze část partitury.
Vznik a první představení
[editovat | editovat zdroj]Francouzské publiku nemělo v oblibě vliv italské opery ve Francii (raději mělo francouzské ballet de cour[p 1]), a proto se spousta hudebních skladatelů pokoušela vytvořit dílo, které by získalo větší sympatie publika. Ty si získá právě Cambert s Perrinem díky Pomoně, protože se jednalo o první operu zpívanou francouzsky (které rozuměly i prostí lidé, oproti německým, či italským dílům).
První představení se odehrálo v Paříži a sklidilo značný úspěch, následně bylo odehráno 146 repríz.
Cambertova (i Perrinova) dráha však skončila poměrně rychle. Za necelé dva roky se totiž do popředí francouzské hudební scény dostává Jean-Baptiste Lully a prakticky veškerý zájem publika (i krále Ludvíka XIV.) strhává na sebe.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Pomone je první operou ve francouzštině, nejedná se však o francouzskou operu v pravém slova smyslu, jedná se o italskou operu ve francouzštině (první francouzskou operou se stala až o dva roky později Lullyho opera Cadmus et Hermione).
Osoby a první obsazení
[editovat | editovat zdroj]Role | Hlas | Premiéra, 3. března 1671 |
---|---|---|
Pomone (Pomona), bohyně ovoce | soprán | Marie-Madeleine Jossier, zvaná „Cartilly“ |
Flore (Flora), bohyně květin, Pomonina sestra | soprano | |
Vertumne (Vertumnus), bůh Laresu, zamilovaný do Pomony | baryton | François Beaumavielle |
Faune (Faun), bůh venkovanů a lesů, zamilovaný do Pomony | basse-taille | Pierre Rossignol |
Dieu des Jardins (Bůh zahrad), zamilovaný do Pomony | ||
Juturne, Pomonina nymfa | ||
Venilie, Pomonina nymfa | ||
Beroé, Pomonina chůva |
Pomone ve filmu
[editovat | editovat zdroj]Části z opery Pomone (konkrétně árie Passons nos jours dans ces vergers a Que voyez-vous, mes yeux?) se objevují v historickém filmu Král tančí.[p 2]
Nahrávky
[editovat | editovat zdroj]Pomone nemohla být nikdy nahrána, neboť se dochovala pouze část partitury, obsahující zhruba 30 minut hudby. Ta byla nahrána souborem La Simphonie de Marais (dirigent Hugo Reyne) na 2 CD, které také obsahovaly Lullyho Les fêtes de l'Amour et de Bacchus (Accord, 2004).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Česky Dvorní balet. Jedná se o balet, který obsahuje operní prvky (zpěv - árie i sbor). Viz např. Ballet de la Nuit (Balet Noci).
- ↑ Obě árie zpívá francouzská zpěvačka Claire Keim.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomone (opera) na anglické Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomone na Wikimedia Commons
- Pomone v knihovně public domain hudebnin IMSLP (Petrucci Music Library)