Pozinkování

Pozinkování je nanesení vrstvy zinku na povrch ocelových výrobků. Tato vrstva slouží jako ochrana proti korozi. Zinek chrání povrch nejen mechanicky, ale i chemicky. Se železem tvoří ve vlhku zinek elektrický článek. I při lokálním porušení vrstvy zinku probíhá koroze jen na zinkové vrstvě, zatímco ocel zůstane neporušena. Ochrana ale trvá jen do rozpuštění zinkové vrstvy. Pozinkování může být kombinováno i s jinými způsoby ochrany, např. s nátěrem.

Ochrana pozinkováním se používá pro celé výrobky (automobilové karoserie, sloupy osvětlení, zábradlí, okapy) tak pro materiál (pozinkovaný plech).

Zinek se na povrch předmětů nanáší buď zastudena elektrolyticky (galvanické pozinkování) nebo ponořením předmětu do roztaveného zinku (žárové zinkování).

Galvanické zinkování je elektrolytický děj, při kterém se na elektrovodivé materiály, ve většině případů ocelové díly (katoda), elektrochemicky vyloučí zinkový povlak rozpuštěním zinku (anody).

Žárové zinkování je speciální technika pokovování ponorem. Zinek vytváří pevný a nepropustný povlak s dlouhodobou životností, který chrání ocel i elektrochemicky. Zinkování se provádí ponořením ocelového výrobku do horké lázně zinku o teplotě 450°C.

Povrch může být chráněn i neelektrolyticky nanášenými povlaky ze zinkových mikrolamel.

• Černění

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pozinkování na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.