Pěvecký sbor
Pěvecký sbor je hudební těleso tvořené výhradně vokalisty. Jeho vedoucím je sbormistr, méně často označovaný jako sborový dirigent.
Rozdělení sborů
[editovat | editovat zdroj]Pěvecké sbory lze dělit podle různých kritérií. Nejčastější dělení sbory rozděluje na mužské, ženské a smíšené nebo na sbory dětské a sbory dospělých. Dalším kritériem může být např. účel, pro něž byl sbor založen. Tak máme tzv. scholy (založené za účelem realizace liturgického zpěvu) a chrámové sbory nebo sbory školní (dále pak dělené podle typu škol).
Svůj vlastní pěvecký sbor mívají i velké operní domy.
Významné české pěvecké sbory
[editovat | editovat zdroj]Tradice pěveckých sborů na českém území je dlouhá a bohatá. Pěvecké spolky byly zakládány od poloviny 18. století, mezi nejstarší dosud fungující patří Zpěvácký spolek Hlahol v Praze nebo kroměřížský Moravan. Sborem s nejdelší nepřetržitou činností je Učitelský smíšený pěvecký sbor Tyl, založený roku 1846 v Kutné Hoře. Mezi české významné sbory patří také Koncertní sbor Permoník,Kühnův smíšený sbor, Pražský filharmonický sbor, Pražský komorní sbor, Schola Gregoriana Pragensis či Český filharmonický sbor.
O organizované české sborové hnutí se stará Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a rovněž Unie českých pěveckých sborů, nástupnická organizace dřívějších sborových asociací (Pěvecká obec československá, Jednota zpěváckých spolků českoslovanských ad.).
Z dětských pěveckých sborů jsou světově proslulé zejména Koncertní sbor Permoník, Kampanela, Kühnův dětský sbor, Bambini di Praga, Kantiléna, Radost Praha, Rolnička Praha, Dětský sbor Jitřenka, Dětský pěvecký sbor Ondrášek, Boni pueri.
